Proč tady ještě není? Počkám radši u vchodu.

Poznám tě za dveřmi podle chrastění kůže, babo.

Budu čekat až ke mně přijdete.

Zbal se, počkám tě v autě.

Jeho letadlo přistane za míň než hodinu, a až přistane, já na něj budu čekat vnemocnici a budu dělat tohle.

A já budu čekat Budu čekat

Ve čtyři hodiny budu čekat u Rothschildova střevíčku. -Prosím...

Až se objevíte, a to jsem si jist, Budu na vás čekat.

„Napadá mě jihozápadní roh páté a čtyřicáté druhé zítra v poledne.“ „Ale počkám, až se objevíš s copánkem nebo bez.“

Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.

Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.

Pročež očekávati budu na Hospodina, kterýž skryl tvář svou od domu Jákobova; na něj, pravím, čekati budu.