To je zbog toga što, iako svaka ćelija u našim telima sadrži iste setove gena, različiti miksovi gena se pale i gase u različitim ćelijama.
Je tomu tak, přestože každá buňka v našem těle obsahuje stejnou sadu genů, různé kombinace genů se zapnou či vypnou v různých buňkách.
Tako smo svrstali mušice čiji su mozgovi bili manje ili više nasumično poprskani ćelijama - prijemnicima za svetlo.
A tak jsme vypěstovali mouchy, jejichž mozky jsme více méně nahodile poseli buňkami, které jsou světelně směrovatelné.
Ali postoji moralna kontroverza povezana sa matičnim ćelijama embriona -- a koja leži u činjenici da te ćelije izolujemo iz humanih embriona koji su stari 5 dana što je dovelo do istraživanja različitih tipova matičnih ćelija.
Ale morální dilema, které obklopovalo embryotické kmenové buňky- skutečnost, že tyhle buňky jsou získávané z pětidenních lidských embryí- podnítilo výzkum jiných typů kmenových buněk.
Otkrili su da ćelije odraslih osoba, izolovane iz vas i mene, mogu biti reprogramirane u stupanj koji je sličan matičnim ćelijama embriona, koji su nazvali IPM ćelija, ili indukovane pluripotentne matične ćelije.
Objevili, že dospělé buňky ziskané ze mne nebo z vás mohou být přeprogramované zpět do buněk, které připomínají ty embryonické, které nazvali OPK buňky, neboli odvozené pluripotentní kmenové buňky.
Postoji mogućnost da transplantacije retine matičnim ćelijama, koje su danas u fazi istraživanja, jednog dana uspešno u potpunosti povrate vid, ili delimično povrate vid, milionima pacijenata koji pate od bolesti retine širom sveta.
Sítnicové transplantáty odvozené z kmenových buněk, které jsou nyní ve fázi výzkumu, mohou jednoho dne navrátit zrak nebo alespoň částečné vidění, milionům pacientů na celém světě trpících nemoci sítnice.
Lečenje matičnim ćelijama može jednog dana smanjiti potrebu za donorima organa.
Terapie kmenovými buňkami mohou jednoho dne snížit nutnost dárcovských orgánů.
U ovom trenutku, prvo kliničko istraživanje u oblasti lečenja kičmene moždine humanim embrionalnim matičnim ćelijama čeka na odobrenje USFDA.
V tuto chvíli je na cestě první experiment zkoumající lidské embryotické buňky k zahojení míchy, poté co byl schválen USFDA.
Ali, pre nego što to uradim, želim samo kratko da vas podsetim na nešto što već znate: da su naši genomi, naš genetički materijal, uskladišteni u skoro svim ćelijama naših tela u hromozomima u obliku DNK, što je čuveni molekul u obliku dvostruke spirale.
Ale ještě předtím stručně připomenu, co již znáte: náš genom, náš genetický materiál je uložen téměř ve všech buňkách našeho těla v chromozómech ve formě DNA, což je ta slavná dvojitá šroubovice.
I sve što sam hteo da vam pokažem jeste da možemo da uspostavimo molekule u membranama, u pravim ćelijama, i onda to uspostavalja neku vrstu molekularnog Darvinizma, molekularnog opstanka najsposobnijih.
A vše, co jsem vám chtěl ukázat, je, že můžeme sestrojit molekuly v membránách, v opravdových buňkách, a poté vznikne jakýsi molekulární Darwinismus, molekulární přežití nejschopnějšího.
Pošto se sada svi stručnjaci za proto-ćelije, igraćemo se malo sa ovim proto-ćelijama.
Teď už jsou z vás experti na protobuňky, a tak si s nimi zahrajeme hru.
Naravno, kao što sam već spomenuo, s obzirom da smo počeli da mapiramo funkcije mozga sada možemo da ih povezujemo sa pojedinačnim ćelijama.
A protože - jak jsem zmiňoval - teď umíme funkce mozku mapovat, můžeme je spojovat s jednotlivými buňkami.
Ukoliko to radite duže od sekunde, to je dovoljno da uništi sve proteine u ćelijama.
Pokud je to víc jak vteřina, je to dostačující na zničení bílkovin v buňce.
Evo još jednog primera terapije matičnim ćelijama koja još uvek nije klinička, ali mislim da će uskoro biti.
Další příklad terapie kmenovými buňkami, která ještě není docela klinická, ale myslím, že brzy bude.
I mislim da ćete prilično skoro videti pacijente koji se leče na ovaj način sa sopstvenim matičnim ćelijama iz masnog tkiva.
A myslím, že docela brzy uvidíte pacienty, kteří se tak budou léčit touto metodou odebrání vlastního tuku, kmenovými buňkami.
Već ste na TED-u videli rad Tonija Atale, ali ova sposobnost za punjenje stvari poput kertridža za mastilo ćelijama omogućava nam da štampamo kožu, organe i čitav niz drugih delova tela.
Už jste na TED viděli práci Tonyho Ataly, ale tato schopnost začít plnit věci jako jsou inkoustové náplně buňkami, nám umožňuje tisknout kůži, orgány a celou řadu dalších částí těla.
Objašnjavam hemijsku ravnotežu koristeći analogije sa neprijatnim školskim igrankama, i govorim o gorivnim ćelijama sa pričama o dečacima i devojčicama u letnjem kampu.
Vysvětluji chemickou rovnováhu pomocí analogií s trapným tancováním na druhém stupni, a vykládám látku o palivových článcích příběhy o chlapcích a děvčatech na letním táboře.
Pošto masnim ćelijama nedostaje većina složene ćelijske mašinerije koja postoji u drugim ćelijama, one su verovatno najsigurnije mesto za skladištenje.
A protože tukové buňky v podstatě postrádají většinu složitého buněčného mechanismu jiných buněk, jsou pravděpodobně tím nejlepším místem pro uložení zásob.
Vaše srce ima receptore za ovaj hormon, a oksitocin pomaže srčanim ćelijama da se regenerišu i zaleče od bilo koje štete prouzrokovane stresom.
Srdce má receptory pro tento hormon, přičemž oxytocin napomáhá regenerovat srdeční buňky a léčit jakákoliv poškození zapřičiněná stresem.
Hajde sada da pričamo o prvom, o ćelijama u posudama.
Nejdřív se pojďme bavit o prvním způsobu, o buňkách v misce.
Naši istraživači su otkrili da postoje izvesni geni u ćelijama tumora na plućima kod žena i kod muškaraca.
Naši výzkumníci našli určité geny v buňkách plicního nádoru u žen i u mužů.
Sada, VĆM je u stvari ova mreža koja drži ćelije na mestu, kreira strukturu za vaša tkiva, ali takođe daje ćelijama dom.
Tato ECM je síť držící buňky na místě a poskytující strukturu pro tkáně a rovněž domov pro tyto buňky.
Ovo je jaje pčele koje se leže u larvu i sveže izležene larve plivaju u svojim ćelijama, hraneći se belom tečnošću koju za njih luče pčele dadilje.
Toto je včelí vajíčko, které se mění v larvu. Toto jsou již čerstvě vylíhlé larvy, které plavou ve svých buňkách. Krmí se touto bílou kaší, kterou jim včely krmičky vyměšují.
Evo istog tog procesa pupljenja i zapravo možete da vidite kako grinje trčkaraju po ćelijama.
Tady vidíte stejný proces zakuklení a roztoče běhající uvnitř buňek.
Jedan od glavnih izazova u razumevanju terorizma danas je da imamo posla sa decentralizovanim, nezavisnim ćelijama, gde ne postoji vođa koji rukovodi celim procesom.
Jeden z hlavních problémů pochopení současného terorismu je, že stojíme proti decentralizovaným, nezávislým buňkám, bez vůdce, který by celý proces řídil.
Zapravo, trenutno koristimo laserski puls za probijanje i bušenje veoma malih rupa koje se otvaraju i zatvaraju skoro odmah u ćelijama zaraženim HIV-om, kako bi se dotle doveo lek.
Vlastně v současnosti používáme laserové pulsy k vypálení nebo vrtání extrémně malých dírek, které se otevřou a uzavřou skoro okamžitě v buňkách infikovaných HIV, abychom tam doručili lék.
Ova tehnologija omogućava naučnicima da prave promene u DNK u ćelijama, koje nam mogu omogućiti da izlečimo genetske bolesti.
Dovoluje vědcům měnit DNA v buňkách, a tím léčit genetické choroby.
I tako mnoge bakterije u svojim ćelijama image adaptivni imuni sistem, CRISPR, koji im omogućava da otkriju i unište virusnu DNK.
Mnoho bakterií má proto v buňkách imunitní systém zvaný CRISPR. Ten detekuje a ničí virální DNA.
CRISPR tehnologija je već korišćena da promeni DNK u ćelijama miševa i majmuna, kao i drugih organizama.
Technologie CRISPR už byla použita ke změně DNA v buňkách myší, opic a dalších organismů.
To je mehanizam koji dozvoljava ćelijama da tokom vremena beleže viruse kojima su bile izložene.
CRISPR je jako zápisník, kde si buňky evidují, jakým virům byly vystavené.
I kao što ću vam sad reći, prepoznali smo da ta aktivnost može da se iskoristi za genetski inženjering, da dozvoli ćelijama da prave vrlo precizne promene u DNK na mestu gde se napravi ovaj rez.
A tak jsme si uvědomili, že lze daný mechanismus uplatnit v genovém inženýrství. V místě řezu totiž můžeme velmi přesně zasahovat do buněčné DNA.
Kada se broj molekula poveća do određenog broja -- što govori o broju ćelija -- on se zaključava u taj receptor i informacija dolazi u ćelije i govori ćelijama da uključe to kolektivno ponašanje da prave svetlost.
Když ta molekula dosáhne určitého množství - což něco říká o počtu buňek - zapadne do receptoru a buňky dostanou informaci, která jim říká, ať zapnou to kolektivní svícení.
Na ovim nivoima inferiornog vizualnog korteksa gde imate hiljade i desetine hiljada i milione slika ili segmenata koji su plod mašte, šifrovanih u posebnim ćelijama ili malim grupama ćelija.
Jste v této úrovni spodní části vizuálního kortexu, kde máte tisíce, desetitisíce a milióny obrazů, fantazie nebo úryvky fantazií, všechny neuronově zakódované, ve zvláštních buňkách nebo v malých skupinách buněk.
Tokom večeri smo već govorili o matičnim ćelijama.
Dnes večer jsme hovořili o kmenových buňkách.
Dozvoljava ćelijama da regenerišu nova tkiva i jednom kada su tkiva regenerisana skela nestaje.
Díky nim buňky zregenerují novou tkáň a jakmile je hotovo, lešení se odstraní.
Uzmemo mišićne ćelije, nalepimo ili pokrijemo spoljni deo ovim mišićnim ćelijama, veoma nalik pečenju kore za tortu, ako vam se tako dopada.
Vezmeme svalové buňky, obalíme s nimi vnějšek, je to podobné jako když pečete dort s více vrstvami, jestli to znáte.
Odevamo unutrašnjost ovim ćelijama koje oblažu bešiku.
Zevnitř jej vyplníme těmi výstelkovými buňkami.
Uzmemo skelu, zasejemo je ćelijama, i sada možete videti ovde, listiće srčanog zalistka kako se otvaraju i zatvaraju.
Vezmeme lešení, osázíme ho buňkami, a tady můžete vidět, jak se lístky chlopně otvírají a zavírají.
Onda uzimamo ćelije, vaskularne ćelije, ćelije krvnih sudova, polivamo vaskularno stablo pacijentovim sopstvenim ćelijama.
Poté vyjmeme cévní buňky, a cévní systém vysteleme pacientovými buňkami.
Puno radimo sa matičnim ćelijama o kojima smo publikovali pre dve godine, matičnim ćelijama iz plodove vode i posteljice, koje imaju ta svojstva.
Hodně pracujeme s kmenovými buňkami, které jsme zveřejnili před dvěma lety, kmenové buňky tvořené z plodové vody, a placenta, která má potřebné vlastnosti.
I isti krvni sudovi koji hrane tumore omogućavaju ćelijama raka da uđu u cirkulaciju kao metastaze.
A tytéž cévy, které vyživují nádory, umožňují rakovinným buňkám dostat se do krevního oběhu jako metastázy.
Bez obzira da li pričamo o gorivu ili prenosnicima energije ili novim materijalima za baterije ili ćelijama goriva, priroda još uvek nije napravila te savršene materijale jer joj nije potrebno.
Ať už mluvíme o palivech nebo nosičích energie, o nových materiálech baterií nebo palivových článcích, příroda tyto dokonalé materiály nikdy nestvořila, protože je nepotřebuje.
Šta ako rezervni delovi koji su neophodni našim telima već postoje u priordi, ili se nalaze u našim matičnim ćelijama?
Co když všechny náhradní části naše těla potřebují již existují v přirodě, nebo vně našich vlastních kmenových buňkách?
Kako bismo rešili problem artritisa na površini, odradili smo transplant matičnim ćelijama, koji smo dizajnirali 1991. kako bismo regenerisali hrskavicu na površini zgloba i ponovo uspostavili glatku površinu.
A tak na poškozenou artritudu na povrchu, jsme vytvořili pojivo z kmenových buňek, na které jsme přišli v roce 1991, Znovu obnovíme povrch kloubní chrupavky a dáme vrátíme jí její hladký povrch.
0.38723015785217s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Je tomu tak, přestože každá buňka v našem těle obsahuje stejnou sadu genů, různé kombinace genů se zapnou či vypnou v různých buňkách. 