Prevod od "zlata" do Češki


Kako koristiti "zlata" u rečenicama:

Ovo se dešava u sluèaju slonovaèe, gume, zlata, nafte, a sada i dijamanata.
Platilo to při slonovině, gumě, zlatě, ropě a teď to platí při diamantech.
Seæaš se tragova zlata, koje sam pronašao na Kolinovom vratu?
Pamatujete si zlaté částečky, které jsem vytáhnul z Colinova krku?
Ali srce mi je od zlata
Jsem Jacob Dorchen. Jsem Adam Yates Stedmeyer.
(Smeh) "Zaradićeš 10% od svakog zlata koje distribuira."
(smích) "Budete dostávat 10 % ze všeho zlata, které budete distribuovat.
(Aplauz) Mogu ja to. Koliko zlata imaš?"
(potlesk) Já to zvládnu. Kolik máte zlata?
(Smeh) Rekao je: "Nije bitno koliko zlata imam, bitno je da li ti možeš da izađeš s tim na kraj.
(smích) On napsal: "Nezáleží na tom, kolik mám zlata, ale na tom, jaké jsou vaše kapacity, aby jste to zvládl. Můžeme začít s 50 kg, jako zkušební dodávku"
(Smeh) Spremni smo za pošiljku što više zlata je moguće."
(smích) Byli jsme připravení na zaslání tolik zlata, kolik jenom šlo."
Jednoj je ime Fison, ona teče oko cele zemlje evilske, a onde ima zlata,
Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.
A kad se kamile napiše, izvadi čovek zlatnu grivnu od po sikala i metnu joj oko čela, i dve narukvice metnu joj na ruke od deset sikala zlata.
I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata.
A Gospod je blagoslovio gospodara mog veoma, te je postao velik, i dao mu je ovaca i goveda, i srebra i zlata, i sluga i sluškinja, i kamila i magaraca.
A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly.
I salij mu četiri biočuga od zlata, i metni mu ih na četiri ugla, da mu s jedne strane budu dva biočuga i s druge strane dva biočuga.
Sliješ k ní také čtyři kruhy zlaté, kteréž přiděláš ke čtyřem úhlům jejím, dva totiž kruhy po jedné straně její, a dva kruhy po druhé straně její.
I načini mu četiri biočuga od zlata, i metni mu te biočuge na četiri ugla koji će mu biti kod četiri noge.
Uděláš u něho i čtyři kruhy zlaté, kteréž vpustíš do čtyř úhlů, kteříž jsou ve čtyřech nohách jeho.
I načini mu zdele i čaše i vedra i kotliće, kojima će se prelivati, a načinićeš ih od čistog zlata.
Uděláš také misy jeho, a lžice jeho, a přikryvadla jeho, a koflíky jeho, k přikrývání; z čistého zlata naděláš toho.
I načini pedeset kuka od zlata, da zapneš zavese jedan za drugi kukama, i tako će biti šator jedan.
Uděláš také padesáte haklíků zlatých a spojíš čalouny jeden s druhým haklíky těmi; a tak bude příbytek jeden.
A daske okuj zlatom, i biočuge im načini od zlata, da se kroz njih provuku prevornice, a i prevornice okuj zlatom.
Ty pak dsky obložíš zlatem, a kruhy k nim uděláš zlaté, do nichž by svlakové byli uvlačováni; a obložíš i svlaky zlatem.
Da vešto izmišlja kako se šta može načiniti od zlata i od srebra i od bronze,
Aby vtipně smysliti uměl, což by koli řemeslně uděláno býti mohlo z zlata a z stříbra i z mědi.
I vrati se Mojsije ka Gospodu, i reče: Molim Ti se; narod ovaj ljuto sagreši načinivši sebi bogove od zlata.
Tedy navrátiv se Mojžíš k Hospodinu, řekl: Prosím, zhřešilť jest lid ten hříchem velikým; nebo udělali sobě bohy zlaté.
Da vešto izmišlja kako se šta radi od zlata i srebra i od bronze,
Aby vtipně smysliti uměl, jak by se co dělati mělo na zlatu a stříbru a mědi,
A daske okovaše zlatom, i biočuge na njih načiniše od zlata, da u njima stoje prevornice, i okovaše zlatom prevornice.
Dsky pak obložil zlatem a kruhy jejich udělal z zlata, aby v nich svlaky byly; a obložil svlaky zlatem.
I načiniše za nj četiri stupa od drveta sitima, i okovaše ih zlatom, a kuke na njima behu od zlata, i sališe im četiri stopice od srebra.
A udělal pro ni čtyři sloupy z dříví setim, a obložil je zlatem; hákové pak jejich byli zlatí, a slil k nim čtyři podstavky stříbrné.
I načini zaklopac od čistog zlata, u dužinu od dva i po lakta, a u širinu od podrug lakta.
Udělal také slitovnici z zlata čistého. Půl třetího lokte byla dlouhost její, a půl druhého lokte širokost její.
I sali mu četiri biočuga od zlata, i metnu biočuge na četiri ugla, koji mu behu na četiri noge.
Slil také k němu čtyři kruhy zlaté a vpustil je do čtyř úhlů, kteříž byli na čtyřech nohách jeho.
I načini svećnjak od čistog zlata, jednostavan načini svećnjak; stup mu i grane, čašice i jabuke i cvetovi izlažahu iz njega.
Udělal také svícen z zlata čistého, z taženého zlata udělal svícen; sloupec jeho i prutové jeho, misky jeho, koule jeho i květové jeho z něho byli.
Jabuke njihove i grane im izlažahu iz njega, sve beše od čistog zlata jednostavno.
Koule jejich i prutové jejich z něho byli, všecko hned jedním tažením z zlata čistého.
I načini mu sedam žižaka i usekače i spremice za gar od čistog zlata.
Udělal i lamp jeho sedm, i utěradla jeho, i nádoby k oharkům jeho z zlata čistého.
Od talanta čistog zlata načini ga sa svim spravama njegovim.
Z centnéře zlata čistého udělal jej se vším tím nádobím.
I pokova ga čistim zlatom ozgo i sa strane unaokolo, i rogove; i načini mu venac od zlata unaokolo.
A obložil jej zlatem čistým, svrchek jeho i po stranách vůkol, i rohy jeho; a udělal mu korunu zlatou vůkol.
A svega zlata što otide na ovo delo, na sve delo za svetinju, koje zlato beše priloženo, svega ga beše dvadeset i devet talanata, sedam stotina i trideset sikala, po svetom siklu;
Všeho zlata vynaloženého na samo dílo, na všecko dílo svatyně, (bylo pak zlato obětované), devět a dvadceti centnéřů, a sedm set třidceti lotů podlé váhy svatyně.
Načiniše oplećak od zlata, i od porfire i od skerleta i od crvca i od tankog platna uzvedenog.
A udělal náramenník z zlata, postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného.
I načiniše naprsnik vrlo vešte naprave kao što je naprava u oplećka, od zlata i od porfire i od skerleta i od crvca i od tankog platna uzvedenog;
Udělal i náprsník dílem řemeslným, takovým dílem jako náramenník, z zlata, postavce modrého a šarlatu, a červce dvakrát barveného, a bílého hedbáví přesukovaného.
I načiniše pločicu za sveto oglavlje od čistog zlata, i napisaše na njoj pismom kako se reže na pečatima: Svetinja Gospodu.
Udělali i plech koruny svaté z zlata čistého, a napsali na něm písmo dílem vyrývajících pečeti: Svatost Hospodinu.
I svi sudovi iz kojih pijaše car Solomun behu zlatni, i svi sudovi u domu od šume livanske behu od čistog zlata; od srebra ne beše ništa; srebro beše ništa za vremena Solomunovog.
Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo z stříbra, aniž ho sobě co vážili za dnů Šalomounových.
Zato car smisli, te načini dva teleta od zlata, pa reče narodu: Ne treba više da idete u Jerusalim; evo bogova tvojih, Izrailju, koji su te izveli iz zemlje misirske.
Protož poradiv se král, udělal dvé telat zlatých a řekl lidu: Dosti jste již chodili do Jeruzaléma. Aj, teď bohové tvoji, ó Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.
I dade David Ornanu za ono mesto na meru šest stotina sikala zlata.
I dal David Ornanovi za to místo zlata ztíží šesti set lotů.
I zlata pod meru za stolove na kojima će stajati hlebovi postavljeni, za svaki sto; i srebra za stolove srebrne;
Zlata též váhu na stoly předložení na jeden každý stůl, i stříbra na stoly stříbrné,
I načini deset stolova, i namesti ih u crkvi, pet s desne strane a pet s leve; i načini stotinu čaša od zlata.
Udělal i stolů deset, kteréž postavil v chrámě, pět po pravé a pět po levé straně. K tomu udělal číší zlatých sto.
I načini car Solomun dvesta štitova od kovanog zlata, šest stotina sikala kovanog zlata dajući na jedan štit.
A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého; šest set lotů zlata taženého dával na každý štít.
A što dade ostali narod beše dvadeset hiljada drama zlata, i dve hiljade mina srebra, i šezdeset i sedam haljina svešteničkih.
Což pak dali jiní z lidu, bylo zlata dvadcet tisíc drachem, a stříbra dva tisíce liber, a sukní kněžských šedesát sedm.
Plod je moj bolji od zlata i od najboljeg zlata, i dobitak je moj bolji i od najboljeg srebra.
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
I zemlja je njihova puna srebra i zlata, i blagu njihovom nema kraja; zemlja je njihova puna konja, i kolima njihovim nema kraja.
K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není.
Mesto bronze doneću zlata, i mesto gvoždja doneću srebra, i bronze mesto drva, i gvoždja mesto kamenja, i postaviću ti za upravitelje mir i za nastojnike pravdu.
Místo mědi dodávati budu zlata, a místo železa dodávati budu stříbra, a místo dříví mědi, a místo kamení železa, a představímť správce pokojné a úředníky spravedlivé.
I podigoh oči svoje i videh, a to jedan čovek obučen u platno, i pojas beše oko njega od čistog zlata iz Ufaza;
Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz.
Ne nosite zlata ni srebra ni bronze u pojasima svojim,
Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,
A Petar reče: Srebra i zlata nema u mene, nego šta imam ovo ti dajem: u ime Isusa Hrista Nazarećanina ustani i hodi.
Tedy řekl Petr: Stříbra a zlata nemám, ale což mám, to tobě dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď.
Srebra, ili zlata, ili ruha ni u jednog ne zaiskah.
Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
Da se kušanje vaše vere mnogo vrednije od zlata propadljivog koje se kuša ognjem nadje na hvalu i čast i slavu, kad se pokaže Isus Hristos;
Aby zkušení víry vaší, kteráž jest mnohem dražší nežli zlato, jenž hyne, avšak se v ohni zkušuje, nalezeno bylo vám k chvále, a ke cti i k slávě při zjevení Ježíše Krista.
Vaša lepota da ne bude spolja u pletenju kose, i u udaranju zlata, i oblačenju haljina;
Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v spletání vlasů, a províjení jich zlatem, anebo v odívání plášťů,
I skakavci behu kao konji spremljeni na boj; i na glavama njihovim kao krune od zlata, i lica njihova kao lica čovečija.
Způsob pak těch kobylek podobný byl koňům připraveným k boji, a na hlavách jejich byly jako koruny podobné zlatu, a tváři jejich jako tváři lidské.
0.38509297370911s

Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!

Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?