A Gospod sidje da vidi grad i kulu, što zidahu sinovi čovečiji.
Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.
Ali nasta glad u onoj zemlji, te Avram sidje u Misir da se onde skloni; jer glad beše velika u onoj zemlji.
Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.
I Mojsije sidje s gore k narodu; i osvešta narod, i opraše haljine svoje.
Sstoupiv tedy Mojžíš s hůry k lidu, posvětil ho; a oni zeprali roucha svá.
A gora se sinajska sva dimiše, jer sidje na nju Gospod u ognju; i dim se iz nje podizaše kao dim iz peći, i sva se gora tresla veoma.
Hora pak Sinai všecka se kouřila, proto že sstoupil na ni Hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a třásla se všecka hora velmi hrubě.
Tada se vrati Mojsije, i sidje s gore sa dve ploče svedočanstva u rukama svojim; i ploče behu pisane s obe strane, otud i odovud pisane.
A obrátiv se Mojžíš, sstoupil s hůry, dvě dsky svědectví maje v rukou svých, dsky po obou stranách psané; s jedné i s druhé strany byly popsané.
A Gospod sidje u oblaku, i stade onde s njim, i povika po imenu: Gospod.
I sstoupil Hospodin v oblaku, a stál s ním tam, a zavolal ze jména: HOSPODIN.
I Gospod sidje u oblaku i govori k njemu, i uzevši od duha koji beše na njemu metnu na onih sedamdeset ljudi starešina; i kad duh dodje na njih, prorokovahu, ali više nikad.
I sstoupil Hospodin v oblaku a mluvil k němu, a vzav z ducha, kterýž byl na něm, dal sedmdesáti mužům starším. I stalo se, když odpočinul na nich ten duch, že prorokovali, ale potom nikdy více.
Tada sidje Amalik i Hananej, koji življahu u onoj gori, i razbiše ih i baciše dori do Orme.
Tedy sstoupili Amalechitský a Kananejský, kteříž bydlili na těch horách, a porazili je, a potírali je až do Horma.
Tada progovori i reci pred Gospodom Bogom svojim: Otac moj beše siromah Sirin i sidje u Misir s malo čeljadi, i bi onde došljak, pa posta narod velik i silan i obilan na broju.
A mluviti budeš před Hospodinem Bohem svým, řka: Syrský chudý otec můj sstoupil do Egypta s nemnohými osobami, a byv tam pohostinu, vzrostl v národ veliký, silný a mnohý.
I sidje na Jeftaja duh Gospodnji, te prodje kroz Galad i kroz Manasiju, prodje i Mispu galadsku, i od Mispe galadske dodje o sinova Amonovih.
V tom nadšen byl Jefte duchem Hospodinovým, i táhl skrze Galád a Manasse, prošel i Masfa v Galád, a z Masfy v Galád táhl proti Ammonitským.
I sidje Samson u Tamnat, i vide onde jednu devojku izmedju kćeri filistejskih.
Šel pak Samson do Tamnata, a uzřel tam ženu ze dcer Filistinských.
I tako sidje Samson s ocem svojim i s materom svojom u Tamnat, i kad dodjoše do vinograda tamnatskih, gle, mlad lav ričući sukobi ga.
Tedy šel Samson a otec jeho i matka jeho do Tamnata. Když pak přišli k vinicím Tamnatským, a aj, lev mladý řvoucí potkal se s ním.
A kad Avigeja ugleda Davida, brže sidje s magarca, i pade pred Davidom na lice svoje i pokloni se do zemlje;
Tedy uzřevši Abigail Davida, rychle ssedla s osla, a padla před Davidem na tvář svou, a poklonila se až k zemi.
A Saul se podiže i sidje u pustinju zifsku, i s njim tri hiljade ljudi izabranih iz Izrailja, da traži Davida u pustinji zifskoj.
Protož povstal Saul a táhl na poušť Zif, a s ním tři tisíce mužů vybraných z Izraele, aby hledal Davida na poušti Zif.
Pohita i Simej, sin Girin, od Venijamina, koji beše iz Vaurima, i sidje s ljudima roda Judinog na susret caru Davidu;
Pospíšil také Semei syn Gery, syna Jemini, kterýž byl z Bahurim, a vyšel s lidem Judským vstříc králi Davidovi.
Savi nebesa i sidje; a mrak beše pod nogama Njegovim.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
I tako sidje, i zaroni u Jordan sedam puta po rečima čoveka Božijeg, i telo njegovo posta kao u malog deteta, i očisti se.
A protož sstoupiv, pohřížil se v Jordáně sedmkrát vedlé řeči muže Božího. I učiněno jest tělo jeho jako tělo dítěte malého, a očištěn jest.
A kad svrši Solomun molitvu, sidje oganj s neba i spali žrtvu paljenicu i druge žrtve, i slave Gospodnje napuni se dom,
A když přestal Šalomoun modliti se, rychle oheň sstoupil s nebe, a sehltil zápal i jiné oběti, a sláva Hospodinova naplnila dům ten,
Tada sidje duh Gospodnji usred zbora na Jazila sina Zaharije sina Venaje sina Jeila sina Matanijinog, Levita izmedju sinova Asafovih,
Jachaziel pak syn Zachariáše syna Benaiášova, syna Jehielova, syna Mataniášova, Levíta z synů Azafových, nadšen jsa duchem Hospodinovým, u prostřed toho shromáždění,
Dragi moj sidje u vrt svoj, k lehama mirisnog bilja, da pase po vrtovima i da bere ljiljane.
Já jsem milého mého, a milý můj jest můj, kterýž pase mezi lilium.
Jer ovako veli Gospod Gospod: U Misir sidje moj narod pre da onde žive kao došljaci, ali Misirci im činiše silu ni za šta.
Nebo takto praví Panovník Hospodin: Do Egypta sstoupil lid můj předešle, aby tam byl pohostinu, ale Assur bez příčiny jej ssužuje.
Jer ovako veli Gospod Gospod: Teško gradu krvničkom, loncu, na kome stoji zagorel, s kog neće da sidje zagorel; povadi deo po deo; žreb da se ne baci za nj.
Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los.
Videh u utvarama glave svoje na postelji svojoj, i gle, Stražar i Svetac sidje s neba.
Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné, a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu, ažby sedm let vyplnilo se při něm.
A kad sidje s gore, za Njim idjaše naroda mnogo.
A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.
I gle, zemlja se zatrese vrlo; jer andjeo Gospodnji sidje s neba, i pristupivši odvali kamen od vrata grobnih i sedjaše na njemu.
A aj, zemětřesení stalo se veliké. Nebo anděl Páně sstoupiv s nebe a přistoupiv, odvalil kámen ode dveří hrobových, a posadil se na něm.
I odmah izlazeći iz vode vide nebo gde se otvori, i Duh kao golub sidje na Njega.
A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj.
I sidje na Nj Duh Sveti u telesnom obliku kao golub, i ču se glas s neba govoreći: Ti si Sin moj ljubazni, Ti si po mojoj volji.
A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo.
A kad videše učenici Njegovi, Jakov i Jovan, rekoše: Gospode! Hoćeš li da kažemo da oganj sidje s neba i da ih istrebi kao i Ilija što učini?
A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
I sidje brzo; i primi Ga radujući se.
I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
A kad se približi već da sidje s gore maslinske, poče sve mnoštvo učenika u radosti hvaliti Boga glasno za sva čudesa što su videli,
Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Potom sidje u Kapernaum, On i mati Njegova, i braća Njegova, i učenici Njegovi, i onde stajaše ne mnogo dana.
Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
I niko se ne pope na nebo osim koji sidje s neba, Sin čovečiji koji je na nebu.
Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
Ovaj čuvši da Isus dodje iz Judeje u Galileju, dodje k Njemu i moljaše Ga da sidje i da mu isceli sina; jer beše na samrti.
Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
Odgovori Mu bolesni: Da, Gospode; ali nemam čoveka da me spusti u banju kad se zamuti voda; a dok ja dodjem drugi sidje pre mene.
Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
Tada vikahu Jevreji na Njega što reče: Ja sam hleb koji sidje s neba.
I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Ja sam hleb živi koji sidje s neba; koji jede od ovog hleba živeće vavek; i hleb koji ću ja dati telo je moje, koje ću dati za život sveta.
Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
Ovo je hleb koji sidje s neba: ne kao što vaši očevi jedoše manu, i pomreše; koji jede hleb ovaj živeće vavek.
Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
Nego ćete primiti silu kad sidje Duh Sveti na vas; i bićete mi svedoci u Jerusalimu i po svoj Judeji i Samariji i tja do kraja zemlje.
Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.
I Jakov sidje u Misir, i umre, on i očevi naši.
I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
On vide na javi u utvari oko devetog sata dnevi andjela Božjeg gde sidje k njemu i reče mu: Kornilije!
A modle se Bohu vždycky. Ten viděl u vidění zřetelně, jako v hodinu devátou na den, anděla Božího, an všel k němu, a řekl jemu: Kornéli.
A dok još Petar govoraše ove reči, sidje Duh Sveti na sve koji slušahu reč.
A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova Božího.
A kad ja počeh govoriti sidje Duh Sveti na njih, kao i na nas u početku.
Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku.
I došavši u Ćesariju, izidje i pozdravi se s crkvom, i sidje u Antiohiju.
A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.
A kad Pavle metnu ruke na njih, sidje Duh Sveti na njih, i govoraše jezike i proricahu.
A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
A posle pet dana sidje poglavar sveštenički Ananija sa starešinama i s ritorom nekim Tertulom, koji izidjoše pred sudiju protiv Pavla.
Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem; kteřížto postavili se před vladařem proti Pavlovi.
A pošto bi u njih ne više od deset dana, sidje u Ćesariju, i sutradan sedavši na sudijsku stolicu zapovedi da dovedu Pavla.
A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivésti.
A šta izidje, šta je, osim da i sidje u najdonja mesta zemlje?
Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?
Koji sidje to je Onaj koji i izidje više svih nebesa da ispuni sve.
Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
I ovaj glas mi čusmo gde sidje s neba kad bejasmo s Njim na svetoj gori.
A ten hlas my jsme slyšeli s nebe pošlý, s ním byvše na oné hoře svaté.
I izidjoše na širinu zemlje, i opkoliše logor svetih, i grad ljubazni; i sidje oganj od Boga s neba, i pojede ih.
I vstoupili na širokost země a obklíčili stany svatých, i to město milé, ale sstoupil oheň od Boha s nebe a spálil je.
1.3442640304565s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští. 