I posla mladiće izmedju sinova Izrailjevih, koji prinesoše žrtve paljenice i prinesoše teoce na žrtve zahvalne Gospodu.
A poslal mládence z synů Izraelských, kteříž obětovali zápaly; a obětovali oběti pokojné Hospodinu, totiž voly.
I sutradan ustavši rano prinesoše žrtve paljenice i žrtve zahvalne; i poseda narod, te jedoše i piše, a posle ustaše da igraju.
A nazejtří vstavše velmi ráno, obětovali zápaly, a přivedli oběti pokojné. I sedl lid, aby jedl a pil, potom vstali, aby hrali.
Brzo zadjoše s puta, koji sam im zapovedio; načiniše sebi tele liveno, i pokloniše mu se, i prinesoše mu žrtvu, i rekoše: Ovo su bogovi tvoji, Izrailju, koji te izvedoše iz zemlje misirske.
Sešli brzo s cesty, kterouž jsem přikázal jim. Udělali sobě tele slité, a klaněli se mu, a obětovali jemu, řkouce: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.
A sinovi Aronovi, Nadav i Avijud, uzevši svaki svoju kadionicu metnuše oganj u njih i na oganj metnuše kad, i prinesoše pred Gospodom oganj tudj, a to im ne beše zapovedio.
Synové pak Aronovi Nádab a Abiu, vzavše jeden každý kadidlnici svou, dali do nich oheň a položili na něj kadidlo, a obětovali před Hospodinem oheň cizí, čehož jim byl nepřikázal.
Tada reče Aron Mojsiju: Eto, danas prinesoše žrtvu svoju za greh i žrtvu svoju paljenicu pred Gospodom, i to mi se dogodi. A da sam danas jeo žrtve za greh, bi li bilo po volji Gospodu?
Tedy odpověděl Aron Mojžíšovi: Aj, dnes obětovali obět svou za hřích a obět svou zápalnou před Hospodinem, ale přihodila se mně taková věc, že, kdybych byl jedl obět za hřích dnes, zdali by se to líbilo Hospodinu?
Ali pogibe Nadav i Avijud pred Gospodom, kad prinesoše oganj tudj pred Gospodom u pustinji sinajskoj; i ne imaše dece; zato Eleazar i Itamar otpravljahu službu svešteničku za života Arona, oca svog.
Umřel pak Nádab a Abiu před Hospodinem, když obětovali cizí oheň před Hospodinem na poušti Sinai, a neměli synů. Protož konal úřad kněžský Eleazar a Itamar před tváří Arona otce svého.
I izadje oganj od Gospoda, i sažeže onih dvesta i pedeset ljudi koji prinesoše kad.
Vyšel také oheň od Hospodina, a spálil těch dvě stě a padesáte mužů, kteříž kadili.
Ali Nadav i Avijud pogiboše kad prinesoše tudj oganj pred Gospodom.
Ale Nádab a Abiu zemřeli, když obětovali oheň cizí před Hospodinem.
A beše svega zlata prinesenog, što prinesoše Mojsiju hiljadnici i stotinari, šesnaest hiljada i sedam stotina i pedeset sikala.
Bylo pak všeho zlata odděleného, kteréž obětováno Hospodinu, šestnácte tisíců, sedm set a padesáte lotů, od hejtmanů nad tisíci a od setníků.
Kao što beše zapovedio Mojsije sluga Gospodnji sinovima Izrailjevim, kao što piše u knjizi zakona Mojsijevog, oltar od celog kamenja, preko kog nije prevučeno gvoždje; i prinesoše na njemu žrtve paljenice Gospodu, i prinesoše žrtve zahvalne.
(Jakož přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, synům Izraelským, jakož psáno jest v knize zákona Mojžíšova,) oltář z kamení celého, nad nímž nebylo zdviženo železo, a obětovali na něm oběti zápalné Hospodinu, obětovali i oběti pokojné.
Zato prozvaše ono mesto Vokim; i onde prinesoše žrtve Gospodu.
I nazvali jméno místa toho Bochim, a obětovali tu Hospodinu.
Tada svi sinovi Izrailjevi i sav narod izidjoše i dodjoše k domu Boga Silnoga, i plakaše i stajaše onde pred Gospodom, i postiše se onaj dan do večera, i prinesoše žrtve paljenice i žrtve zahvalne pred Gospodom.
Protož vstoupili všickni synové Izraelští a všecken lid, a přišli do domu Boha silného. I plakali, usadivše se tam před Hospodinem, a postili se toho dne až do večera; obětovali též oběti zápalné a pokojné před Hospodinem.
I sutra dan urani narod, i načini onde oltar, i prinesoše žrtve paljenice i žrtve zahvalne.
Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
I dodjoše kola na njivu Isusa Vet-Semešanina, i stadoše onde. A beše onde velik kamen; i iscepaše drva od kola, i prinesoše one krave na žrtvu paljenicu Gospodu.
A když přijel vůz na pole Jozue Betsemského, tu se zastavil. I byl tu kámen veliký. Tedy zsekavše dříví vozu toho i ty krávy, obětovali je v obět zápalnou Hospodinu.
A Leviti snimivši kovčeg Gospodnji i kovčežić što beše pokraj njega, u kome behu zakladi zlatni, metnuše na onaj veliki kamen; a ljudi iz Vet-Semesa gotoviše žrtve paljenice i prinesoše žrtve Gospodu onaj dan.
Levítové pak složili truhlu Hospodinovu i škřiňku, kteráž byla při ní, v níž byly nádoby zlaté, a postavili na ten kámen veliký. Muži pak Betsemští dodávali obětí zápalných, a obětovali oběti v ten den Hospodinu.
I sav narod otide u Galgal, i postaviše onde Saula carem pred Gospodom u Galgalu, i onde prinesoše žrtve zahvalne pred Gospodom.
Šel tedy všecken lid do Galgala, a ustanovili tam Saule za krále před Hospodinem v Galgala, a obětovali také tam oběti pokojné před Hospodinem.
A car Solomun i sav zbor Izrailjev, koji se sabra k njemu, prinesoše s njim pred kovčegom ovaca i goveda toliko da se ne mogaše ni izbrojati ni proračunati od mnoštva.
Král pak Šalomoun i všecko shromáždění Izraelské, kteréž se k němu sešlo, obětovali s ním před truhlou ovce i voly, kteříž ani popisováni ani počítáni nebyli pro množství.
Tada car i sav Izrailj s njim prinesoše žrtve pred Gospodom.
Král pak a s ním všecken Izrael obětovali oběti před Hospodinem.
I kad Bog pomože Levitima koji nošahu kovčeg zaveta Gospodnjeg prinesoše sedam volova i sedam ovnova.
I stalo se, poněvadž Bůh pomáhal Levítům nesoucím truhlu smlouvy Hospodinovy, že obětovali sedm volů a sedm beranů.
I kad donesoše kovčeg Božji, namestiše ga usred šatora, koji mu razape David; i prinesoše žrtve paljenice i žrtve zahvalne pred Bogom.
A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
I prinesoše Gospodu žrtve, i prinesoše Gospodu žrtve paljenice sutradan: hiljadu volova, hiljadu ovnova, hiljadu jaganjaca s nalivima njihovim, i drugih žrtava mnogo za sav narod.
Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský.
A car Solomun i sav zbor izrailjski koji se sabra k njemu prinesoše k njemu na žrtvu ovaca i goveda toliko da se ne mogaše od mnoštva ni izbrojati ni proračunati.
Zatím král Šalomoun i všecko shromáždění Izraelské, kteréž se k němu sešlo, obětovali před truhlou ovce a voly, kteříž ani popisováni, ani vyčítáni nebyli pro množství.
I car i sav narod prinesoše žrtve pred Gospodom.
Při tom král a všecken lid obětovali oběti před Hospodinem.
I u onaj dan prinesoše Gospodu žrtve od plena koji dognaše, sedam stotina volova i sedam hiljada ovaca.
A obětovali Hospodinu v ten den z kořistí přihnaných, volů sedm set a ovcí sedm tisíc.
I prinesoše na posvećenje tog doma Božijeg sto junaca, dvesta ovnova, četiri stotine jaganjaca i dvanaest jaraca na žrtvu za greh za svega Izrailja prema broju plemena Izrailjevih.
A obětovali při posvěcení toho Božího domu sto telat, skopců dvě stě, beránků čtyři sta, a kozlů k oběti za hřích za všecken Izrael dvanáct, vedlé počtu pokolení Izraelského.
I koji biše u ropstvu pa se vratiše iz ropstva prinesoše na žrtvu paljenicu Bogu Izrailjevom dvanaest junaca za svega Izrailja, devedeset i šest ovnova, sedamdeset i sedam jaganjaca, dvanaest jaraca za greh, sve to na žrtvu paljenicu Gospodu.
Vrátivše se pak z zajetí ti, kteříž byli přestěhováni, obětovali zápaly Bohu Izraelskému, volků dvanáct za všecken lid Izraelský, skopců devadesát a šest, beránků sedmdesát a sedm, kozlů za hřích dvanáct, vše v obět zápalnou Hospodinu.
I dadoše ruke da će pustiti žene svoje; i koji behu zgrešili prinesoše po jednog ovna za krivicu svoju;
Ale povolili, aby zapudili ženy své. A ti, kteříž provinili, obětovali skopce z stáda za vinu svou.
I prinesoše velike žrtve taj dan, i veseliše se; jer ih Bog razveseli veseljem velikim; i žene i deca veseliše se, i veselje jerusalimsko čujaše se daleko.
Obětovali také v ten den oběti veliké, a veselili se; nebo Bůh obveselil je veselím velikým. Ano i ženy a děti veselily se, tak že bylo slyšáno veselí Jeruzaléma opodál.
Tada se pobojaše oni ljudi Gospoda vrlo, i prinesoše žrtvu Gospodu i učiniše zavete.
Pročež báli se muži ti bázní velikou Hospodina, a obětovali obět Hospodinu, a sliby činili.
Onde stajaše sud pun octa; i oni napuniše sundjer octa, i nataknuvši na trsku, prinesoše k ustima Njegovim.
Byla pak tu postavena nádoba plná octa. Tedy oni naplnili houbu octem, a obloživše yzopem, podali k ústům jeho.
I tada načiniše tele, i prinesoše žrtvu idolu, i radovahu se rukotvorini svojoj.
I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
0.26733613014221s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?