Moj otac radi sedmicama na govoru, o "poljsko-židovskom problemu".
A můj otec už týdny pracoval na proslovu, který nazýval... "Polsko-židovský problém".
Tu je sve poljsko cvijeæe od moje do tvoje kuæe.
Jsou to všechny divoký květiny od mýho domu ke tvýmu domu.
Poljsko plemstvo i velikaši uživahu bezgraniène povlastice, a nezadovoljstvo, koje je raslo od obala Dnjepra do Crnog mora i tatarskog Krima moglo je da ugrozi mir...
A tak se všichni na Rusi obraceli s neklidnou myslí k Divokým Polím, která se táhla od břehu Dněpru skoro až k Černému moři, k tatarskému Krymu, odkud mohlo přijít nebezpečí.
Treba ti jedno dobro poljsko venèanje
Ty potřebuješ být na té polské svatbě.
Ja i poljsko-amerièka princeza nismo bile duhovne sestre.
Jo, já a ta polskoamerická princezna jsme se moc nemusely.
U Španjolskoj je bilo puno Španjolaca i poljsko jezerce prdeža.
Španělsko bylo plný Španělů a Polsko smrdělo prdy.
Ne mozes imati poljsko vencanje bez polka muzike!
Nemůžete mít polskou svatbu bez polky!
Kako mozes imati poljsko vencanje bez poljske muzike?
Jak můžete mít polskou svatbu bez polské muziky?
Mislio sam da ti veèeras skuvati jedno tipièno poljsko jelo.
Napadlo mě že bych ti dnes večer uvařil typické polské jídlo.
Posle potrage u 455 p. m. Naše poljsko vreme 255 p. m. Ostavili smo zidove i bodljikave žice logora Kozielsk.
Po prohlídce v 16:55, ve 14:55 polského času, jsme opustili zdi a dráty tábora Kozelsk.
Poljsko ime, cigareta mu je gašena na tabanima.
Polské jméno. Pálen cigaretou na chodidlech.
Obratite pažnju na kuce koje nemaju poljsko osvetljenje, alarme ili pse u blizini.
Zaměřil se na neosvětlené domy, bez alarmu či hlídacího psa.
Gosp. Chuck nam priređuje tradicionalno poljsko/rusko venčanje.
Pan Chuck nám uspořádá tradiční polsko-ruskou svatbu.
Nemaèke trupe su bez otpora prešle poljsko-rusku granicu, prema dogovoru izmeðu Staljina i Hitlera.
Německé jednotky překročily polské hranice, aniž narazily na odpor Sovětského svazu v rámci paktu o neútočení.
POLJSKO-BOLJŠEVIÈKI FRONT U UKRAJINI Tvoja sablja me podseæa na sataru.
POLSKO-BOLŠEVICKÁ FRONTA NA UKRAJINĚ Tvoje šavle mi připomíná sekáček na maso.
Mora da poljsko bilje još cveta.
To musí být z truskavce, pořád kvete.
Maðarsko ili poljsko ime ili neko drugo sranje.
Je to nějaký maďarský nebo polský, či co.
Dobro je da imaš poljsko ime.
Je dobře, že máš polské jméno.
Sakupljao sam školjke i poljsko cveæe za nju i dok sam joj ja spremao komiplaciju muzike nisam znao da je moj brat obraðuje u podrumu.
zbírám pro ní mušle a divoké květiny, a když jí vyrábím hudební mix, ani netuším že jí můj brácha oblbuje ve sklepě.
Zar je naš general zaboravio na Poljsko-Rumunski vojni savez?
Zapoměl náš generál na spojenectví mezi Polskem a Rumunskem?
Osvajaæu i ubijati! Sejaæu kopilad po celom kraljevstvu kao poljsko cveæe.
Budu dobývat a zabíjet a rozsévat své sémě po celé zemi.
I misli da joj zato kaka miriše kao poljsko cveæe.
A myslí si, že její hovínka voní po zázvorovém pivu.
Neæe biti tradicionalno poljsko venèanje bez magarca da ide do oltara.
To nebude tradiční polská svatba, pokud v kostele nebude nějaký dobytek.
Dok nisam udarila to poljsko dete.
Než jsem srazila to polské dítě.
Trnje i korov će ti radjati, a ti ćeš jesti zelje poljsko;
Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní.
Neću ih oterati ispred tebe za jednu godinu, da ne opusti zemlja i da se zverje poljsko ne namnoži na tebe.
Nevyženu ho od tváři tvé v jednom roce, aby se země neobrátila v poušť, a nerozmnožily se proti tobě šelmy divoké.
Gospod će Bog tvoj malo po malo potrti te narode ispred tebe; nećeš ih moći odjedanput istrebiti, da se ne bi umnožilo na tebe zverje poljsko.
I vypléní Hospodin Bůh tvůj národy ty od tváři tvé pomalu; nebudeš moci pojednou jich shladiti, aby se nerozmnožila proti tobě zvěř polní.
Kad opkoliš kakav grad i budeš dugo pod njim bijući ga da bi ga uzeo, ne kvari drveta njegova sekirom; jer možeš s njih jesti, zato ih ne seci; jer drvo poljsko je li čovek da udje u grad ispred tebe?
Když oblehneš město některé, za dlouhý čas dobývaje ho, abys je vzal, nezkazíš stromů jeho, sekerou je vytínaje, nebo z nich ovoce jísti budeš; protož jich nevysekáš, (nebo potrava člověka jest strom polní), chtěje užívati jich k obraně své.
Jer ćeš s kamenjem poljskim biti u veri, i zverje će poljsko biti u miru s tobom.
Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
Gore nose mu piću, i sve zverje poljsko igra se onde.
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
I sada ja dadoh sve te zemlje u ruke Navuhodonosoru caru vavilonskom sluzi svom, dadoh mu i zverje poljsko da mu služi.
Jako nyní já dal jsem všecky země tyto v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, služebníka svého, ano i živočichy polní dal jsem jemu, aby sloužili jemu.
Jer ovako veli Gospod nad vojskama Bog Izrailjev: gvozden ću jaram metnuti na vrat svim tim narodima da služe Navuhodonosoru, caru vavilonskom, i služiće mu, dao sam mu i zverje poljsko.
Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Jho železné vložím na šíji všech národů těchto, aby sloužili Naduchodonozorovi králi Babylonskému, a budouť sloužiti jemu. Také i živočichy polní dám jemu.
Lišće mu beše lepo i rod obilat, i na njemu beše hrane svemu, zverje poljsko odmaraše se u hladu njegovom, i na granama njegovim stanovahu ptice nebeske, i od njega se hranjaše svako telo.
A však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v poutech železných a ocelivých na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a díl jeho s zvěří v bylině zemské.
Kome lišće beše lepo i rod obilan, i na kome beše hrane svemu, pod kojim stanovaše zverje poljsko i na granama mu sedjahu ptice nebeske,
Tenť jest výklad, ó králi, a ortel Nejvyššího, kterýž vyšel na pána mého krále.
I potrću čokote njene i smokve, za koje govori: Plata su mi, što mi dadoše milosnici moji; i obratiću ih u šumu da ih jede zverje poljsko.
Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.
Srešću ih kao medvedica kojoj uzmu medvediće, i rastrgaću im sve srce njihovo i izješću ih onde kao lav; zverje poljsko raskinuće ih.
Potkám se s nimi jako nedvěd osiřelý, a roztrhám všecko srdce jejich, a sežeru je tam jako lev, jako zvěř divoká roztrhující je.
I zverje poljsko pogleda za tobom, jer usahnuše potoci vodeni i oganj sažeže paše u pustinji.
Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.
0.53919696807861s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
A můj otec už týdny pracoval na proslovu, který nazýval... "Polsko-židovský problém". 