On - on mohl by přijít... do Jeruzaléma o Velikonocích.
Ne smemo dozvoliti ovom èudotvorcu, ovoj prevari da poremeti Pashu.
My... nesmíme dovolit tomuto zázračnému muži... tomuto podvodníkovi... narušit Velikonoce.
Mama i Cyrus su domaæini za Pashu.
Máma a Cyrus pořádají nějakou večeři.
Na Pashu se pitamo, zašto je ova noæ drugaèija od drugih.
Ptáme se, jak se tato noc liší od jiné noci?
I sazva Mojsije sve starešine izrailjske, i reče im: Izberite i uzmite sebi jagnje ili jare po porodicama svojim, i zakoljite pashu.
Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze.
I reče Gospod Mojsiju i Aronu: Ovo neka bude zakon za pashu: nijedan tudjin da je ne jede;
I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Tentoť bude řád při slavnosti Fáze: Žádný cizozemec nebude jísti z něho.
Ako bi kod tebe sedeo tudjin i hteo bi svetkovati pashu Gospodnju, neka mu se obrežu sve muškinje, pa onda neka pristupi da je svetkuje, i neka bude kao rodjen u zemlji; a niko neobrezan da je ne jede.
Jestliže by pak cizozemec bydlil s tebou pohostinu, a slaviti by chtěl Fáze Hospodinu, prvé obřezán bude každý pohlaví mužského; a tehdy přistoupí k slavení jeho, a bude jako tu v zemi zrozený; žádný pak neobřezaný nebude jísti z něho.
Neka slave sinovi Izrailjevi pashu u odredjeno vreme.
Slaviti budou synové Izraelští velikunoc v čas svůj vyměřený.
I reče Mojsije sinovima Izrailjevim da slave pashu.
I mluvil Mojžíš k synům Izraelským, aby slavili Fáze.
I slavite pashu prvog meseca četrnaestog dana uveče u pustinji sinajskoj; kako beše Gospod zapovedio Mojsiju, sve onako učiniše sinovi Izrailjevi.
Tedy slavili Fáze v měsíci prvním, čtrnáctého dne u večer na poušti Sinai; vedlé všeho toho, což přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští.
Kaži sinovima Izrailjevim i reci: Ko bi bio nečist od mrtvaca ili bi bio na dalekom putu izmedju vas ili izmedju vašeg natražja, neka slavi pashu Gospodu,
Mluv k synům Izraelským a rci: Kdož by koli byl poškvrněný nad mrtvým, aneb byl by na cestě daleké, buď z vás aneb z potomků vašich, budeť slaviti Fáze Hospodinu.
Neka ne ostavljaju od nje ništa do jutra i kosti da joj ne prelome, po svemu zakonu za pashu neka je slave.
Nezanechajíť ho nic až do jitra, a kosti v něm nezlámí; vedlé všelikého ustanovení Fáze budou je slaviti.
A ko je čist i nije na putu, pa bi propustio slaviti pashu, da se istrebi duša ona iz naroda svog, jer ne prinese Gospodu žrtve na vreme, greh svoj neka nosi onaj čovek.
Ale člověk ten, kterýž by byl čistý, a nebyl na cestě, a však by zanedbal slaviti Fáze, vyhlazena bude duše ta z lidu svého; nebo oběti Hospodinu neobětoval v jistý čas její; hřích svůj ponese člověk ten.
I ako bi medju vama živeo stranac i slavio bi pashu Gospodu, po zakonu i uredbi za pashu neka je slavi; a zakon da vam je jednak i strancu i onome ko se rodio u zemlji.
Jestliže by s vámi bydlil příchozí, a slavil by Fáze Hospodinu, vedlé ustanovení Fáze, a vedlé řádu jeho bude je slaviti. Ustanovení jednostejné bude vám, tak příchozímu, jako obyvateli v zemi.
Drži mesec Aviv, te slavi pashu Gospodu Bogu svom, jer meseca Aviva izveo te je Gospod Bog tvoj iz Misira noću.
Ostříhej měsíce Abib, abys slavil Fáze Hospodinu Bohu svému, nebo toho měsíce Abib vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj z Egypta v noci.
I zakolji pashu Gospodu Bogu svom, od krupne i sitne stoke, na mestu koje izabere Gospod da onde nastani ime svoje.
A obětovati budeš Fáze Hospodinu Bohu svému z bravů i skotů na místě, kteréž by vyvolil Hospodin, aby tam přebývalo jméno jeho.
Nego na mestu koje izabere Gospod Bog tvoj da onde nastani ime svoje, onde kolji pashu uveče o sunčanom zahodu u isto vreme kad si pošao iz Misira.
Ale na místě, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh tvůj, aby přebývalo tam jméno jeho, tu obětovati budeš Fáze, a to u večer, při západu slunce v jistý čas vyjití tvého z Egypta.
I sinovi Izrailjevi stojeći u logoru u Galgalu, slaviše pashu četrnaestog dana onog meseca uveče u polju jerihonskom.
Když pak ležení měli synové Izraelští v Galgala, slavili velikunoc čtrnáctého dne toho měsíce u večer, na rovinách Jericha.
Tada zapovedi car svemu narodu govoreći: Praznujte pashu Gospodu Bogu svom, kao što piše u knjizi zavetnoj.
Přikázal pak král všemu lidu, řka: Slavte velikunoc Hospodinu Bohu svému, jakož psáno jest v knize smlouvy této.
Potom posla Jezekija k svemu Izrailju i Judi, i napisa knjige sinovima Jefremovim i Manasijinim da dodju u dom Gospodnji u Jerusalim da proslave pashu Gospodu Bogu Izrailjevom.
Potom poslal Ezechiáš ke všemu lidu Izraelskému a Judskému, psal také listy k Efraimovi a Manassesovi, aby přišli do domu Hospodinova do Jeruzaléma, a slavili velikunoc Hospodinu Bohu Izraelskému.
Jer car i knezovi njegovi i sav zbor svećaše u Jerusalimu da slave pashu drugog meseca.
Snesli se pak byli na tom král i knížata jeho, i všecko shromáždění v Jeruzalémě, aby slavili velikunoc měsíce druhého.
I odrediše da oglase po svemu Izrailju od Virsaveje do Dana da dodju u Jerusalim da proslave pashu Gospodu Bogu Izrailjevom, jer je odavna ne behu slavili kako je napisano.
A usoudili, aby provolati dali po všem Izraeli, od Bersabé až do Dan, aby přišli k slavení velikonoci Hospodinu Bohu Izraelskému do Jeruzaléma; nebo již byli dávno neslavili tak, jakž psáno jest.
Potom zaklaše pashu četrnaestog dana drugog meseca; a sveštenici i Leviti postidevši se osveštaše se, i unesoše žrtve paljenice u dom Gospodnji.
Potom pak obětovali beránka velikonočního, čtrnáctého dne měsíce druhého. Kněží pak a Levítové zastyděvše se, posvětili se, a přivedli oběti do domu Hospodinova.
I jer ih mnogo beše u zboru koji se ne behu osveštali; zato Leviti klahu pashu za svakog koji ne beše čist da bi ih posvetili Gospodu.
Nebo mnozí byli v shromáždění, kteříž se neposvětili. Protož Levítové zabíjeli beránky velikonoční za každého nečistého, k tomu, aby jich posvětili Hospodinu.
Jer mnoštvo naroda, mnogi od Jefrema i od Manasije i od Isahara i od Zavulona ne očistiše se, nego jedoše pashu ne kako je napisano.
Veliký zajisté díl toho lidu, množství z Efraima, Manassesa, Izachara a Zabulona, neočistili se, a však jedli beránka velikonočního jinak než psáno jest.
I praznova Josija u Jerusalimu pashu Gospodu; i klaše pashu četrnaestog dana prvog meseca.
Slavil také Joziáš v Jeruzalémě velikunoc Hospodinu, a zabili beránka velikonočního čtrnáctého dne měsíce prvního.
I tako zakoljite pashu, i osveštajte se i pripravite braću svoju da bi činili kako je rekao Gospod preko Mojsija.
A tak zabíte beránka, a posvěťte se, a připravte bratřím svým, chovajíce se vedlé slova Hospodinova vydaného skrze Mojžíše.
I Josija dade narodu od stoke jaganjaca i jarića, sve za pashu, svima koji behu onde, na broj dve hiljade i šest stotina, i tri hiljade goveda, sve od carevog blaga.
Daroval pak Joziáš všemu množství z stáda beránků a kozelců, vše k obětem velikonočním, podlé toho všeho, jakž postačovalo, v počtu třidcet tisíců, a skotů tři tisíce, to vše z statku královského.
I knezovi njegovi dadoše dragovoljno narodu, sveštenicima i Levitima: Helkija i Zaharija i Jehilo starešine u domu Božijem dadoše sveštenicima za pashu dve hiljade i šest stotina jaganjaca i jarića i tri stotine goveda.
Knížata jeho také k lidu, kněžím i Levítům štědře se ukázali: Helkiáš, Zachariáš a Jechiel, přední v domě Božím, dali kněžím k obětem velikonočním dva tisíce a šest set bravů a skotů tři sta.
Honanija i Semaja i Natanailo braća njegova, i Asavija i Jeilo i Jozavad, poglavari levitski dadoše Levitima za pashu pet hiljada jaganjaca i jarića, i pet stotina goveda.
Konaniáš pak s Semaiášem a Natanaelem bratřími svými, též Chasabiáš, Jehiel, Jozabad, přední z Levítů, darovali jiným Levítům k obětem velikonočním pět tisíc bravů a skotů pět set.
I klahu pashu, i sveštenici kropljahu krvlju primajući iz njihovih ruku, a Leviti derahu.
I zabíjeli beránky velikonoční, kněží pak kropili krví, berouce z rukou jejich, a Levítové vytahovali z koží.
I pekoše pashu na ognju po običaju; a druge posvećene stvari kuvaše u loncima i u kotlovima i u tavama, i razdavaše brzo svemu narodu.
I pekli beránky velikonoční ohněm podlé obyčeje, ale jiné věci posvěcené vařili v hrncích, v kotlících a v pánvicích, a rozdávali rychle všemu lidu.
I praznovaše sinovi Izrailjevi koji se nadjoše onde pashu u to vreme i praznik presnih hlebova sedam dana.
I slavili synové Izraelští, což se jich našlo, hod beránka v ten čas a slavnost přesnic za sedm dní.
Potom slaviše koji se vratiše iz ropstva pashu četrnaestog dana prvog meseca.
Slavili také ti, kteříž se vrátili z přestěhování, velikunoc čtrnáctého dne měsíce prvního.
Jer se očistiše i sveštenici i Leviti, te behu svi čisti, i klaše pashu za sve koji se vratiše iz ropstva i za braću svoju sveštenike i za sebe same.
Nebo očistili se byli kněží a Levítové jednomyslně. Všickni čistí byli, a obětovali beránka velikonočního za všecky, jenž zajati byli, i za bratří své kněží, i sami za sebe.
A u prvi dan presnih hlebova pristupiše učenici k Isusu govoreći: Gde ćeš da ti zgotovimo pashu da jedeš?
Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
A On reče: Idite u grad k tome i tome, i kažite mu: Učitelj kaže: vreme je moje blizu, u tebe ću da učinim pashu s učenicima svojim.
On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
I učiniše učenici kako im zapovedi Isus, i ugotoviše pashu.
I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
I u prvi dan presnih hlebova, kad klahu pashu, rekoše Mu učenici Njegovi: Gde ćeš da idemo da Ti zgotovimo pashu da jedeš?
Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?
I gde udje kažite gospodaru od one kuće: Učitelj veli: Gde je gostionica gde ću jesti pashu s učenicima svojim?
A kamžkoli vejde, rcete k hospodáři domu toho: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?
I izadjoše učenici Njegovi, i dodjoše u grad, i nadjoše kao što im kaza, i ugotoviše pashu.
I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.
A dodje dan presnih hlebova u koji trebaše klati pashu;
Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
I posla Petra i Jovana rekavši: Idite ugotovite nam pashu da jedemo.
I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
I kažite domaćinu: Učitelj veli: gde je gostionica gde ću jesti pashu s učenicima svojim?
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
A oni otidoše i nadjoše kao što im kaza; i ugotoviše pashu.
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
I reče im: Vrlo sam želeo da ovu pashu jedem s vama pre nego postradam;
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
Ali beše jutro, i oni ne udjoše u sudnicu da se ne bi opoganili, nego da bi mogli jesti pashu.
Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.
A u vas je običaj da vam jednog pustim na pashu, hoćete li, dakle, da vam pustim cara judejskog?
Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského?
Verom učini pashu i proliv krvi, da se onaj koji gubljaše prvorodjene ne dotakne do njih.
Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich.
0.60993885993958s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
On - on mohl by přijít... do Jeruzaléma o Velikonocích. 