Ne postoji ništa fizičko da objasni dezorijentaciju i gubitak pamćenja.
Po fyzické stránce mu není nic, co by vysvětlilo dezorientaci a ztrátu paměti.
Čvoruga je kako se čine potpuno površinska, ali ako povratite više od dvaput ili ako budete imali napade ili ako primetite gubitak pamćenja, pozovite hitnu.
Ta naraženina vypadá pěkně povrchně, ale pokud zvracíte více než dvakrát denně, máte záchvaty nebo zkušenosti se ztrátou paměti, zavolejte 911.
Ispostavlja se kako postoje dvije vrste pamćenja.
Bylo zjištěno, že existují dva typy paměti.
Ovo nije vezano samo za ljude koji su usvojeni, ali je kod njih veoma izraženo radi ove funkcije implicitnog pamćenja.
Neplatí to pouze u adoptovaných jedinců, ale u nich je to obzvlášť výrazné právě kvůli této funkci implicitní paměti.
To je tehnika pamćenja, neka vrsta mentalne mape.
Technika rozvzpomínání, něco jako myšlenková mapa.
Obriši to sutra iz pamćenja, nakon testa.
Takže to zítra po testu můžeš vymazat z paměti.
Posao kojim se bavimo je složen i zahtijevamo zaposlenike brzih motoričkih sposobnosti i sjajnog pamćenja.
Naše práce je složitá a vyžaduje zaměstnance s výbornými motorickými schopnostmi a skvělou pamětí.
Moja najveća snaga, morao bih reći, to je moj pozitivan stav, i moja sklonost napamet pamćenja.
Řekla bych, že mou nejsilnější stránkou je můj pozitivní přístup a má skoro až fotografická paměť.
Misliš da postoji veza između pamćenja i...
Myslíš, že existuje spojení mezi jejich pamětí a...
Ne mislim da ga pomerite, mislim da ga izbrišete iz pamćenja, nema ga.
To naznamená přesunout na jindy, to znamená vymazat z paměti.
Gubimo naše lokacije i priče, i u suštini gubimo deo - značajan deo - našeg zajedničkog pamćenja.
Ztrácíme naše památky a příběhy a v podstatě ztrácíme část - významnou část - naší kolektivní paměti.
Naše nasleđe je mnogo više od našeg zajedničkog pamćenja - to je naše zajedničko blago.
že naše dědictví a památky jsou mnohem víc než kolektivní paměť, je to náš společný poklad.
Kako je Frenklin Pirs Adams istakao: „Ništa nije zaslužnije za dobre stare dane od lošeg pamćenja."
Jak zdůraznil Franklin Pierce Adams, „Nic nepřispívá pověsti starých dobrých časů více, než špatná paměť.“
Što je lakše setiti se nečega iz pamćenja, time prosuđujemo njegovu verovatnoću.
Čím snazší je na něco si vzpomenout, tím pravděpodobněji to budeme odsuzovat.
Problemi, zapravo, u ovakvim slučajevima dolaze uglavnom od decenija naučnog proučavanja ljudskog pamćenja.
Ve skutečnosti problémy v takovémto druhu případů přicházejí častokrát z desítek let vědeckých výzkumů, které se týkají lidské paměti.
Druga stvar dolazi od aspekta ljudskog pamćenja koje je povezano sa različitim funkcijama mozga ali ja mogu da sumiram sve to, zarad konciznosti u jednoj rečenici: mozak mrzi vakuum.
Další věc vychází ze zajímavého aspektu lidské paměti, která souvisí s různými mozkovými funkcemi, ale já je zde mohu ve stručnosti shrnout v jedné větě: Mozek nesnáší mezery.
Naravno, jedna osobina stresa je gubitak pamćenja o čemu sam nagoveštavao nešto ranije.
Jednou ze součástí stresu je ztráta paměti, což se mi stalo právě před chvilkou.
Kada su ti slučajevi analizirani, tri četvrtine njih nastalo je zbog netačnog pamćenja, netačnog pamćenja svedoka.
A když byly tyto případy přezkoumány, tři čtvrtě z nich byly způsobeny klamnou pamětí očitých svědků.
Prvi put sam počela da proučavam proces konstruktivnog pamćenja sedamdesetih.
Prvně jsem začala zkoumat tento proces konstruktivní paměti v 70. letech.
To je fonetički kod, mnemonički način pamćenja koji koristim, koji pretvara brojeve u reči.
Je to fonetický kód, mnemotechnická pomůcka, kterou používám a která mi pomáhá převádět čísla do slov.
Nismo u potpunosti sigurni, ali verovatno ima veze sa lakoćom pamćenja naspram težine zamišljanja.
To přesně nevíme, ale pravděpodobně to souvisí s lehkostí si vybavovat a těžkostí si představovat.
U laboratoriji smo pokazali da, ako blokiramo sposobnost mozga odrasle osobe da proizvodi nove neurone u hipokampusu, tada blokiramo izvesne sposobnosti pamćenja.
Laboratorně jsme dokázali, že když tvorbě nových neuronů v dospělém hipokampu zamezíme, zhorší se určité aspekty paměti.
I dalje mnogo toga saznajemo, a neuroni nisu samo važni za kapacitet, već i za kvalitet pamćenja.
Přicházejí však další zjištění. Neurony ovlivňují nejen kapacitu paměti, ale i kvalitu vzpomínek.
A ljudi u vezama u kojim osećaju da zaista ne mogu da računaju na drugu osobu, ti ljudi ranije doživljavaju pogoršanje pamćenja.
A lidé ve vztazích, kde se jeden na druhého nemůže spolehnout, pociťují úpadek paměti dříve.
Ovo se može koristi i za druge stvari, pored pamćenja gde se nalazi hrana.
S tímhle by šly dělat i jiné věci, než jen pamatovat si, kde je jídlo.
Kako se tehnologija bude razvijala uporedo sa fotografijom, fotografije ne samo da će saopštavati dublje značenje vremena i pamćenja, već će sačiniti novi narativ neispričanih priča, stvarajući vanvremenski prozor u naš svet.
S tím, jak se ve fotografii vyvíjí technologie, nebudou už fotografie sdělovat pouze hlubší smysl času a vzpomínek, ale budou skládat nové příběhy z nevyprávěných událostí a vytvářet nadčasový pohled do našeho světa.
U jednom trenutku smo videli kako pisana reč počinje da preovlađuje, ljudi su smatrali da ćemo izgubiti sposobnost pamćenja.
V určitém období jsme viděli všudypřítomné psané slovo, lidé se obávali ztráty schopnosti pamatovat si.
Vidite, mama je imala probleme sa gubitkom pamćenja i prihvatanjem godina.
Víte, moje máma měla problémy s pamětí a přijetím svého věku.
3.6846439838409s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?