U to vreme idjaše Isus u subotu kroz useve: a učenici Njegovi ogladneše, i počeše trgati klasje, i jesti.
V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
I došavši učenici njegovi, uzeše telo njegovo i ukopaše ga; i dodjoše Isusu te javiše.
A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.
Tada pristupiše učenici Njegovi i rekoše Mu: Znaš li da fariseji čuvši tu reč sablazniše se?
Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
I polazeći učenici Njegovi na one strane zaboraviše uzeti hleba.
A přeplavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba.
I zapitaše Ga učenici Njegovi govoreći: Zašto dakle književnici kažu da Ilija najpre treba da dodje?
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?
Videvši pak drugari njegovi taj dogadjaj žao im bi vrlo, i otišavši kazaše gospodaru svom sav dogadjaj.
Tedy vidouce spoluslužebníci, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.
Rekoše Mu učenici Njegovi: Ako je tako čoveku sa ženom, nije se dobro ženiti.
Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
I izišavši Isus idjaše od crkve, i pristupiše k Njemu učenici Njegovi da Mu pokaži gradjevinu crkvenu.
A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.
A kad videše to učenici Njegovi, rasrdiše se govoreći: Zašto se čini takva šteta?
A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
Govoreći: Kažite: Učenici njegovi dodjoše noću i ukradoše ga kad smo mi spavali.
Řkouce: Pravte, že učedlníci jeho nočně přišedše, ukradli jej, když jsme my spali.
I rekoše Mu učenici Njegovi: Vidiš narod gde Te turka, pa pitaš: Ko se dotače mene?
I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
I izadje odande, i dodje na svoju postojbinu; i za Njim idoše učenici Njegovi.
I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
I čuvši učenici njegovi dodjoše i uzeše telo njegovo, i metnuše ga u grob.
To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
I kad bi već pred noć, pristupiše k Njemu učenici Njegovi govoreći: Pusto je mesto, a već je kasno;
A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
I kad dodje od naroda u kuću pitahu Ga učenici Njegovi za priču.
A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
I odgovoriše Mu učenici Njegovi: Otkuda ćemo uzeti hleba ovde u pustinji da ih nahranimo?
Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
I zaboraviše učenici Njegovi uzeti hleba, i nemahu sa sobom u ladji do jedan hleb.
I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
I izadje Isus i učenici Njegovi u sela Ćesarije Filipove; i putem pitaše učenike svoje govoreći im: Ko govore ljudi da sam ja?
Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?
I kad udje u kuću, pitahu Ga učenici Njegovi nasamo: Zašto ga mi nismo mogli isterati?
A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci?
I u kući opet zapitaše Ga za to učenici Njegovi.
A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
I izadjoše učenici Njegovi, i dodjoše u grad, i nadjoše kao što im kaza, i ugotoviše pashu.
I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.
I roditelji Njegovi idjahu svake godine u Jerusalim o prazniku pashe.
I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
Dogodi Mu se pak u prvu subotu po drugom danu pashe da idjaše kroz useve, i učenici Njegovi trgahu klasje, i satirahu rukama te jedjahu.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
I potom idjaše u grad koji se zovi Nain, i s Njim idjahu mnogi učenici Njegovi i mnoštvo naroda.
I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
A učenici Njegovi pitahu Ga govoreći: Šta znači priča ova?
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
I gradjani njegovi mržahu na njega, i poslaše za njim poslanike govoreći: Nećemo da on caruje nad nama.
Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
I izišavši otide po običaju na goru maslinsku; a za Njim otidoše učenici Njegovi.
A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Ovo učini Isus početak čudesima u Kani galilejskoj, i pokaza slavu svoju; i učenici Njegovi verovaše Ga.
To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
Potom sidje u Kapernaum, On i mati Njegova, i braća Njegova, i učenici Njegovi, i onde stajaše ne mnogo dana.
Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
A kad usta iz mrtvih, opomenuše se učenici Njegovi da ovo govoraše, i verovaše pismu i reči koju reče Isus.
A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
A potom dodje Isus i učenici Njegovi u judejsku zemlju, i onde življaše s njima i krštavaše.
Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
Eda li si ti veći od našeg oca Jakova, koji nam dade ovaj studenac, i on iz njega pijaše i sinovi njegovi i stoka njegova?
Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
A učenici Njegovi moljahu Ga, medjutim, govoreći: Ravi! Jedi.
Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
A Isus znajući u sebi da učenici Njegovi viču na to, reče im: Zar vas ovo sablažnjava?
Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
A roditelji njegovi odgovoriše im i rekoše: Znamo da je ovo sin naš i da se rodi slep,
Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš a že se slepý narodil.
Ovo rekoše roditelji njegovi, jer se bojahu Jevreja; jer se Jevreji behu dogovorili da bude isključen iz zbornice ko Ga prizna za Hrista.
Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy.
Onda Mu rekoše učenici Njegovi: Gospode! Ako je zaspao, ustaće.
I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
Rekoše Mu učenici Njegovi: Eto sad upravo govoriš, a priče nikakve ne govoriš.
Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
I rekavši ovo Isus izidje s učenicima svojim preko potoka Kedrona gde beše vrt, u koji udje On i učenici Njegovi.
To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
I mi smo Njegovi svedoci ovih reči i Duh Sveti kog Bog dade onima koji se Njemu pokoravaju.
A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho.
Čekajući dalje dok se polože neprijatelji Njegovi podnožje nogama Njegovim.
Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
Jer su istiniti i pravi sudovi Njegovi, što je osudio kurvu veliku, koja pokvari zemlju kurvarstvom svojim, i pokajao krv slugu svojih od ruke njene.
Neboť jsou praví a spravedliví soudové jeho, kterýž odsoudil nevěstku tu velikou, jenž byla porušila zemi smilstvem svým, a pomstil krve služebníků svých z ruky její.
1.4618380069733s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho. 