Neutrini izvan postaje ponašaju se normalno, ali u postaji se dogaða nešto veoma èudno.
Neutrina mimo stanici jsou v normálu, ale uvnitř stanice se děje něco velmi divného.
Inaèe neutrini prolaze kroz obiènu materiju, bez obzira na gustoæu.
Normálně neutriny procházejí přímo skrz pevnou hmotu bez ohledu na její hustotu.
U prvim sekundama velikog praska neutrini su bili dominantna cestica koja je odgovorna za kinetiku nastanka elemenata koje danas poznajemo.
V těch nejrannějších pár vteřinách velkého třesku byla neutrina dominantními částicemi a opravdu určily kinetiku tvorby prvků, které známe.
Prvi put u istoriji neutrini izazivaju fizièku reakciju.
Vůbec poprvé neutriny způsobují fyzikální reakce
Izgleda da se neutrini koji dolaze sa Sunca transformišu u neku novu nuklearnu èesticu.
Vypadá to, že neutriny, přicházející ze slunce, zmutovaly v nový druh nukleárních částic.
Neutrini su èestice gotovo bez mase, i kreæu se gotovo brzinom svetlosti. I prolaze kroz materiju gotovo nesmetano.
Neutrina jsou téměř nehmotné energetické částice které se pohybují téměř rychlostí světla a procházejí nerušeně skrze věci.
Prošlo je otkriveno da neutrini mogu komunicirati sa elektronima u atomskom jezgru - u vodi,
Tak bylo objeveno, že při interakci neutrina s elektrony nebo s atomovým jádrem ve vodě,
Neutrini možda neæe moæi ublažiti našu energetsku krizu. U svakoj galaksiji vrebaju i egzistiraju gladne zveri, koje moogu biti maksimalni štedljivi motori u svemiru,
Neutrina nejsou schopná zmírnit naši energetickou krizi, ale v každé galaxii se skrývá a přežívá hladová bestie, která může být nejúspornější motor ve vesmíru.
Neutrini - èestice koje skoro da nemaju masu, èine ostalih 0, 4%
Téměř nehmotné částice, zvané neutrina zaberou další 0, 4%.
Neutrini spadaju u najèudnije èestice za koje fizika zna i možda igraju glavnu ulogu u scenariju poskakivanja univerzuma.
Neutrina jsou těmi nejpodivnějšími částicemi, které ve fyzice známe, a mohou hrát hlavní roli v porozumění scénáře o odrážejícím se vesmíru.
Neutrini gotovo da i nemaju masu i neopaženo prolaze kroz obiènu materiju.
Neutrina nemají téměř žádnou hmotnost a procházejí přes běžnou hmotu nepozorovaně.
Iz svake zvezde u univerzumu neprestano kuljaju neutrini.
Každá hvězda ve vesmíru chrlí stálý proud neutrin.
Ili ako više volite - neutrini pokreæu kosmos iz jedne faze njegovog životnog ciklusa u sledeæu.
Nebo pokud chcete, neutrina pohání kosmos z jedné fáze jeho životního cyklu do další fáze.
Ali sada se ispostavilo da to nisu neutrini.
Ale teď se ukazuje, že to nejsou neutrina.
Veæi deo tamne materije verovatno nisu normalni neutrini, jer se oni kreæu veoma, veoma brzo.
Většina z temné hmoty nejsou pravděpodobně normální neutrina, protože cestují velmi, velmi rychle.
Dakle, tamna materija nije obièna materija. Nisu neutrini. To je neka potpuno nova vrsta èestice koju još nismo otkrili.
Je to nějaký zcela nový druh částic, které ještě neznáme.
Najmanje stvari u univerzumu su elementarne subatomske èestice, kao što su elektroni ili kvarkovi koji saèinjavaju protone i neutrone, ili neutrini.
Nejmenší věci ve vesmíru jsou základní subatomární částice - jako elektrony, nebo kvarky které tvoří protony a neutrony nebo neutrina.
Neutrini gotovo i nisu u interakciji s materijom.
Neutrina na hmotu skoro vůbec nepůsobí.
Taj oblak je na južnoj hemisferi. Neutrini nisu došli kroz 800 m stene iznad nas. Prošli su kroz hiljade kilometara stene i gvožða ispod do detektora.
Uvědomte si, že Velký Magelanův mrak je na jižní polokouli, takže neutrina nepřišla skrze tisícimetrovou vrstvu skály nad námi, musela projít tisícovkami kilometrů hornin a železa pod námi, k dosažení tohoto detektoru.
Najbolje je što su ti neutrini pogodili Zemlju tri sata pre svetlosti supernove.
Ale studenou sprchou bylo, že ta neutrina zasáhla Zemi tři hodiny před světlem ze supernovy.
Kao pacovi koji napuštaju brod koji tone, neutrini koji nastaju u srcu eksplodirajuæe zvezde, jure napolje kroz masu iznad gotovo brzinom svetlosti.
Jako když krysy opouštějí potápějící se loď, neutrina vyprodukovaná v nitru explodující hvězdy se skrze vrstvy hmoty nad sebou vyhrnou ven rychlostí blízké rychlosti světla, jen za několik málo sekund.
Generaciju kasnije, Paulijevi neutrini su prvi put otkriveni u zraèenju iz nuklearnog reaktora.
O generaci později byla Pauliho neutrina skutečně poprvé objevena v záření z atomového reaktoru.
Neutrini bi mogli da budu kljuè sveta sablasnih èestica koje èine tamni univerzum.
Neutrina by mohla být klíčem k odhalení rozsáhlého světa přízračných částic, co tvoří stínový vesmír.
Neutrini najviše lièe na tamnu materiju jer su njihove interakcije vrlo slabe.
V tom smyslu, že působí velice slabě.
Tako èestice poput elektrona i kvarkova dobijaju masu, ali izgleda da neutrini nisu kao ostale èestice.
Ale neutrina nevypadají jako ty ostatní částice. Až dosud bylo každé detekované neutrino levoruké.
Oèekujete da se neutrini, kao i sve drugo, okreæu u smeru kazaljke na satu ili suprotno, savršeno simetrièno.
Čekali byste, že neutrina, jako všechno ostatní, se bude otáčet ve směru, nebo protisměrně, v dokonalé symetrii.
Ispostavilo se da u prirodi postoje samo neutrini 'levaci'.
Ale ukazuje se, že v přírodě najdete jen neutrina, která jsou takzvaně levotočivá.
Ako vidimo da ti neutrini dolaze iz istog pravca, onda sigurno to nije prirodni fenomen, veæ najveæe otkriæe svih vremena.
Pokud uvidíme tyto neutrina přicházet ze stejného směru, pak určitě zjistíme, že to nejsou přirozené jevy. Bylo by to největší odhalení všech dob.
0.38887906074524s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Neutrina mimo stanici jsou v normálu, ale uvnitř stanice se děje něco velmi divného. 