Kompjuteri æe poèeti da razmišljaju, a ljudi æe prestati.
Počítače začnou myslet, a lidi přestanou.
Kompjuteri postoje baš zbog korisnièkih zahteva.
Uživatelské požadavky jsou důvod existence počítačů.
Kompjuteri služe da rade šta im mi naredimo!
Naše podnikání je důvod existence počítačů!
Htela sam videti šta æe njihovi kompjuteri izbaciti.
Chtěla jsem vidět, co vyplivnou jejich počítače.
Nacisti su menjali toèkiæe na prokletoj mašini svakog dana ali smo šifru stalno morali da dešifrujemo, onda nisu postojali kompjuteri.
Nacisti měnili mašinérii na tom hloupém přístroji každý, blbý den aby změnili kód a my jsme ho museli odšifrovávat pořád dokola.
Ne, tamo nema tako nešto, samo kompjuteri.
Ne, vůbec nic takovýho, jen počítače.
Svi su vojni kompjuteri povezani na jednu mrežu.
Všechny vojenské počítače jsou připojené ke stejné síti.
"Kuper je rekao Ameliji o svim èudnim i neverovatnim stvarima koje æe se desiti u buduænosti, kao što su kompjuteri i život duži od 30 godina.
"Cooper pověděl Amelii o všech úžasných věcech z budoucnosti, jako počítače a lidé žijící nad 30 let."
Kompjuteri æe dokazati da si bio u pravu, a ti æeš da uzletiš opet!
Analýza potvrdí, že to byla správná volba a zase budeme létat.
Ipak, to je jedan korak koji kompjuteri mogu da rade bolje nego bilo koji čovek posle godina prakse.
To je ten krok, který počítače zvládnou lépe než libovolný člověk po letech cvičení.
Kompjuteri nam dozvoljavaju to. I ovo uopšte nije mali problem.
Počítače nám to umožňují. A to v žádném případě není malý problém.
I još jedna stvar: "kompjuteri zatupljuju matematku."
Další argument zní "Počítače dělají matematiku přihlouplou."
Samo da razjasnim, mislim da kompjuteri mogu stvarno da pomognu sa ovim problemom, da ga naprave konceptualnijim.
Aby bylo jasno, myslím, že počítače s tímto problémem mohou velmi pomoci, vlastně víc než hodně.
Tako da problem koji stvarno imamo u matematičkom obrazovanju nije da su je kompjuteri zatupili, nego da smo mi sada zatupili probleme.
Takže problém, který je ve výuce matematiky, není, že by ji počítače mohly zblbnout, ale že nyní řešíme zblblé problémy.
To je ono što nam kompjuteri omogućavaju.
To je to, co nám umožňují počítače.
I njegovi specifični algoritmi koji su u suštini matematika koju kompjuteri koriste da donesu odluke.
A jsou to především algoritmy, které jsou vlastně matematika, kterou používají počítače, aby rozhodovali věci.
Ali pravi kompjuteri zapravo postaju mnogo bolji,
Ale skutečné počítače jsou na tom mnohem lépe.
Problem sa njegovim sistemom bio je taj da su u to vreme kompjuteri koštali po par miliona funti.
Problém se systémem Douga Engelbarta byl ten, že počítače v těch dnech stály několik milionů liber.
I obučili su 50 hiljada nišandžija da ih koriste -- to su obimni, višemesečni treninzi -- jer to su u suštini analogni kompjuteri; nisu prosti za upotrebu.
Vycvičili také 50 tisíc členů obsluhy, aby byli schopni je využívat -- vyžadovalo to důkladný několikaměsíční trénink -- protože tyhle věci jsou v základu analogové počítače; nejsou jednoduché na použití.
Bitovi mogu da se kopiraju. To je ono što kompjuteri rade.
Bity jsou kopírovatelné. To je to, co počítače dělají.
Ovo je rezultat bržih kompjutera koji se koririste kako bi se napravili brži kompjuteri.
To je práce rychlých počítačů, které jsme využili k tomu, aby postavily rychlejší počítače.
Naši stolovi, kompjuteri, olovke, zgrade svi imaju lokalne mikrobijalne pejzaže.
Naše stoly, naše počítače, naše tužky, naše domy, to vše poskytuje útočiště pro místní mikrobiální krajinu.
Kompjuteri se poboljšavaju brže od ičeg drugog, ikada.
Počítače jsou lepší a rychlejší než bylo cokoli dříve.
Laptopovi, kompjuteri, tableti - oni sve to imaju.
Notebooky, počítače, tablety - na co si vzpomenete, to používají.
U ovom slučaju, ovaj sferični magnet se ponaša kao 3D piksel u našem prostoru što znači da i kompjuteri i ljudi mogu pomerati ovaj predmet bilo gde u okviru ovog malog 3D prostora.
Nuže, v tomto případě se tento kulatý magnet chová v našem prostoru jako 3D pixel, což znamená, že jak počítače, tak i lidé mohou tento objekt přesunout kamkoliv v rámci tohoto malého 3D prostoru.
Kako nam ide danas? Kompjuteri počinju da ovladavaju ljudskim jezikom pomoću tehnika koje su slične neokorteksu.
Počítače konečně začínají zpracovávat lidský jazyk způsobem, jakým se zpracovává v neokortexu.
To je prilično sofisticiran primer kako kompjuteri u stvari razumeju ljudski jezik, i on je u stvari stekao znanje čitajući Vikipediju i nekoliko drugih enciklopedija.
Je to velmi komplikovaný příklad toho, že počítače rozumí lidskému jazyku. Watson získal své znalosti čtením Wikipedie a dalších encyklopedií.
Takođe je prirodno pitati se o svesti u drugim sistemima, kao što su kompjuteri.
Je také přirozené se ptát, zda je vědomí i v jiných systémech, v počítačích.
Ne treba vam ni Photoshop, ne treba vam oprema visoke tehnologije, ne trebaju vam kompjuteri.
Nepotřebujete ani Photoshop, ani moderní vybavení, nepotřebujete počítače.
Tjuringov test je predložio ovaj lik, Alan Tjuring, 1950, kako bi odgovorio na pitanje: mogu li kompjuteri da misle?
Turingův test byl poprvé navržen tímto pánem, Alanem Turingem, v roce 1950, aby zodpověděl otázku, může počítač myslet?
Dosad smo imali ljude koji pišu kao ljudi, imamo kompjutere koji pišu kao kompjuteri, imamo kompjutere koji pišu kao ljudi, ali takođe imamo, verovatno najkonfuznije, ljude koji pišu kao kompjuteri.
Zatím jsme měli lidi, kteří píší jako lidé, počítače, kteří píší jako počítače, počítače, kteří píší jako lidé, ale také máme, což je asi nejvíce zarážející, lidi, kteří píší jako počítače.
Mislim da je to zbog toga što nam kompjuteri daju supermoći.
Myslím si, že je to tím, že nám počítače poskytují superschopnosti.
Svi ti kompjuteri kolektivno potvrđuju ko poseduje koji bitkoin.
Všechny tyto počítače kolektivně evidují, kdo vlastní jaké bitcoiny.
U činu rešavanja ove zagonetke, ovi kompjuteri zapravo pomažu da se osigura bitkoinov blokčejn i pridodaju spisku transakcija.
Tím, že počítače řeší kryptografické problémy, zároveň pomáhají zabezpečovat blockchain a přidávají záznamy do seznamu transakcí.
Uzmite nešto što je možda najvažniji izum savremnog doba: kompjuteri za programiranje.
Vezměte si, co je asi tím nejdůležitějším výtvorem současnosti: programovatelné počítače.
Sad, uobičajena je priča da kompjuteri potiču od vojne tehnologije, pošto su mnogi od ranih kompjutera bili naročito dizajnirani da dešifruju vojne šifre ili da računaju putanje raketa.
Obvykle se tvrdí, že počítače mají svůj původ ve vojenské technologii. Mnohé z prvních počítačů totiž byly sestaveny k rozluštění šifer během války nebo k vypočítání balistické křivky.
Čak i prelepi bumbar, sa samo milion moždanih ćelija, što je 250 puta manje ćelija od onoliko koliko imate u jednoj mrežnjači, vidi iluzije, radi najkomplikovanije stvari koje ni naši najprecizniji kompjuteri ne mogu da urade.
I ta krásná včela se svým pouhým milionem buněk v mozku, což je 250krát méně, než máte v jedné sítnici, vidí iluze, dělá nejsložitější věci, které ani naše nejdůmyslnější počítače nedokážou.
2.2611808776855s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Počítače začnou myslet, a lidi přestanou. 