Veštice su ti rekle da æe biti posledica kada vratiš Jeremija, a ti si svejedno to uradila.
Čarodějnice ti řekly, že to bude mít následky, když přivedeš Jeremyho zpět a ty jsi to stejně udělala.
Ne možete očekivati od nas da poverujemo spasao si Jeremija Peabodi.
Nemůžeš od nás očekávat, abychom uvěřili že jsi zachránil Jeremiaha Danverse.
A ovo behu poglavari u domu otaca njihovih: Efer i Jesej i Elilo i Azrilo i Jeremija i Odavija i Jadilo, ljudi hrabri i na glasu poglavari u domu otaca svojih.
Tato pak byla knížata v domě otců jejich: Efer, Jesi, Eliel, Azriel, Jeremiáš, Hodaviáš a Jachdiel, muži udatní a silní, muži slovoutní, knížata domu otců svých.
I Ismaja Gavaonjanin, junak medju tridesetoricom i nad tridesetoricom, i Jeremija i Jazilo i Joanan i Jozavad od Gedirota,
A Ismaiáš Gabaonitský, silný mezi třidcíti, kterýž byl nad třidcíti, Jeremiáš, Jachaziel, Jochanan a Jozabad Gederatský,
Potom se vrati Jeremija iz Tofeta kuda ga beše poslao Gospod da prorokuje, i stade u tremu doma Gospodnjeg, i reče svemu narodu:
Tedy navrátiv se Jeremiáš z Tofet, kamž jej byl poslal Hospodin, aby prorokoval tam, postavil se v síňci domu Hospodinova, a řekl ke všemu lidu:
A sutradan kad Pashor izvede Jeremiju iz tamnice, reče mu Jeremija: Gospod ti nade ime ne Pashor nego Magor-Misaviv.
Stalo se pak nazejtří, když vyvedl Paschur Jeremiáše z vězení, že řekl jemu Jeremiáš: Nenazval Hospodin jména tvého Paschur, ale Magor missabib.
A Jeremija im reče: Ovako recite Sedekiji:
Tedy řekl Jeremiáš k nim: Tak rcete Sedechiášovi:
Koju reče Jeremija prorok svemu narodu Judinom i svim stanovnicima jerusalimskim, govoreći:
Kteréž mluvil Jeremiáš prorok ke všemu lidu Judskému, i ke všechněm obyvatelům Jeruzalémským, řka:
I pustiću na tu zemlju sve što sam govorio o njoj, sve što je napisano u ovoj knjizi, što prorokova Jeremija za sve narode.
A uvedu na zemi tu všecka slova svá, kteráž jsem mluvil o ní, všecko, což psáno jest v knize této, cožkoli prorokoval Jeremiáš o všech národech.
I kad Jeremija izgovori sve što mu Gospod zapovedi da kaže svemu narodu, uhvatiše ga sveštenici i proroci i sav narod govoreći: Poginućeš.
I stalo se, že hned, jakž přestal Jeremiáš mluviti všeho, cožkoli přikázal Hospodin mluviti ke všemu lidu, jali jej ti kněží a proroci i všecken lid ten, řkouce: Smrtí umřeš.
Tada progovori Jeremija svim knezovima i svemu narodu govoreći: Gospod me posla da prorokujem protiv ovog doma i protiv ovog grada sve što čuste.
Tedy promluvil Jeremiáš ke všechněm knížatům těm i ke všemu lidu, řka: Hospodin poslal mne, abych prorokoval o domu tomto i o městě tomto všecky ty věci, kteréž jste slyšeli.
I još beše jedan koji prorokova u ime Gospodnje, Urija sin Semajin iz Kirijat-Jarima; on prorokova protiv ovog grada i protiv ove zemlje isto onako kao Jeremija.
A byl také muž prorokující ve jménu Hospodinovu, Uriáš syn Semaiášův z Kariatjeharim, kterýž prorokoval o městě tomto i o zemi této v táž všecka slova jako Jeremiáš.
Tada reče Jeremija prorok Ananiji proroku pred sveštenicima i pred svim narodom, koji stajaše u domu Gospodnjem.
Tedy řekl Jeremiáš prorok Chananiášovi proroku tomu před očima kněží a před očima všeho lidu, kteříž stáli v domě Hospodinově,
Reče Jeremija prorok: Amin, da Gospod učini tako, da Gospod ispuni tvoje reči što si prorokovao da bi vratio sudove doma Gospodnjeg i sve roblje iz Vavilona na ovo mesto.
Řekl, pravím, Jeremiáš prorok: Amen, učiniž tak Hospodin. Potvrdiž Hospodin slov tvých, kteráž jsi prorokoval o navrácení nádobí domu Hospodinova, a všech zajatých z Babylona na místo toto.
I ode prorok Jeremija svojim putem.
I počal jíti Jeremiáš prorok cestou svou.
Potom reče Jeremija prorok Ananiji proroku: Čuj, Ananija; nije te poslao Gospod, a ti si učinio da se narod ovaj pouzda u laž.
Zatím řekl Jeremiáš prorok Chananiášovi proroku: Slyšiž nyní, Chananiáši: Neposlal tebe Hospodin, ale ty jsi k tomu přivedl, aby lid tento ve lži skládal doufání.
A ovo su reči u poslanici koju posla prorok Jeremija iz Jerusalima k ostatku starešina zarobljenih i sveštenicima i prorocima i svemu narodu što ga preseli Navuhodonosor iz Jerusalima u Vavilon,
Tato jsou slova listu, kterýž poslal Jeremiáš prorok z Jeruzaléma k ostatku starších zajatých a k kněžím i k prorokům i ke všemu lidu, kterýž přestěhoval Nabuchodonozor z Jeruzaléma do Babylona,
A tada vojska cara vavilonskog beše opkolila Jerusalim, i prorok Jeremija beše zatvoren u tremu od tamnice, koja beše u dvoru cara Judinog.
(Bylo pak tehdáž vojsko krále Babylonského oblehlo Jeruzalém, a Jeremiáš prorok byl zavřín v síni stráže, kteráž byla v domě krále Judského.
Reče, dakle, Jeremija: Dodje mi reč Gospodnja govoreći:
Tehdy řekl Jeremiáš: Stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
I kaza Jeremija prorok Sedekiji caru Judinom sve ove reči u Jerusalimu.
I mluvil Jeremiáš prorok Sedechiášovi, králi Judskému, všecka slova ta v Jeruzalémě,
A porodici Rihavovoj reče Jeremija: Ovako veli Gospod nad vojskama Bog Izrailjev: Što slušate zapovest Jonadava oca svog i držite sve zapovesti njegove i činite sve kako vam je zapovedio,
Rodině pak Rechabitských řekl Jeremiáš: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Protože posloucháte přikázaní Jonadaba otce vašeho, a ostříháte všech přikázaní jeho, anobrž děláte všecko, jakž přikázal vám,
Tada Jeremija dozva Varuha, sina Nirijinog, i napisa Varuh u knjigu iz usta Jeremijinih sve reči Gospodnje koje mu govori.
Protož zavolal Jeremiáš Bárucha syna Neriášova, i sepsal Báruch do knihy z úst Jeremiášových všecka slova Hospodinova, kteráž mluvil jemu.
Potom zapovedi Jeremija Varuhu govoreći: Meni nije slobodno, te ne mogu otići u dom Gospodnji.
Potom přikázal Jeremiáš Báruchovi, řka: Já zápověd maje, nemohu jíti do domu Hospodinova.
I učini Varuh, sin Nirijin, sve kako mu zapovedi prorok Jeremija, i pročita iz knjige reči Gospodnje u domu Gospodnjem.
I učinil Báruch syn Neriášův všecko, jakž přikázal jemu Jeremiáš prorok, čta v knize té slova Hospodinova v domě Hospodinově.
Tada rekoše knezovi Varuhu: Idi, sakrij se i ti i Jeremija, da niko na zna gde ste.
Tedy řekla ta knížata Báruchovi: Jdi schovej se ty i Jeremiáš, ať žádný neví, kde jste.
I Jeremija idjaše medju narod i još ga ne behu metnuli u tamnicu.
Nebo Jeremiáš ještě bydlil svobodně u prostřed lidu, aniž ho ještě byli dali do žaláře.
Izidje Jeremija iz Jerusalima da bi otišao u zemlju Venijaminovu i uklonio se odande medju narod.
Že vycházel Jeremiáš z Jeruzaléma, jíti chtěje do země Beniaminovy, aby tak vynikl z prostředku lidu.
A kad Jeremija udje u jamu, u tamnicu, osta onde dugo vremena.
Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípků jejích, a seděl tam Jeremiáš mnoho dní.
Po tom reče Jeremija caru Sedekiji: Šta sam ti skrivio ili slugama tvojim ili tom narodu, te me metnuste u tamnicu?
Při tom řekl Jeremiáš králi Sedechiášovi: Coť jsem zavinil aneb služebníkům tvým, aneb lidu tomuto, že jste mne dali do žaláře tohoto?
Tako sedjaše Jeremija u tremu od tamnice.
A tak seděl Jeremiáš v síni stráže.
A Sefatija, sin Matanov i Godolija sin Pashorov i Juhal sin Selemijin i Pashor sin Malhijin, čuše reči koje govori Jeremija svemu narodu rekavši:
Slyšel pak Sefatiáš syn Matanův, a Gedaliáš syn Paschurův, a Juchal syn Selemiášův, a Paschur syn Malkiášův slova, kteráž Jeremiáš mluvil ke všemu lidu, řka:
Tada uzeše Jeremiju, i baciše ga u jamu Malhije sina Amelehovog, koja beše u tremu od tamnice, i spustiše Jeremiju o užima; a u jami ne beše vode, nego glib, i Jeremija se uvali u glib.
I vzali Jeremiáše, kterýž byl v síni stráže, a uvrhli jej do jámy Malkiášovy, syna králova, a spustili Jeremiáše po provazích. V té pak jámě nebylo nic vody, ale bláto, tak že Jeremiáš tonul v tom blátě.
I izvukoše Jeremiju na užima i izvadiše ga iz jame; i osta Jeremija u tremu od tamnice.
Takž vytáhli Jeremiáše po provazích, a dobyli jej z té jámy. I seděl Jeremiáš v síni stráže.
A Jeremija reče Sedekiji: Da ti kažem, nećeš li me pogubiti?
I řekl Jeremiáš Sedechiášovi: Oznámím-liť, zdaliž mne konečně neusmrtíš?
Tada Jeremija reče Sedekiji: Ovako veli Gospod Bog nad vojskama, Bog Izrailjev: Ako otideš ka knezovima cara vavilonskog, živa će ostati duša tvoja, i grad ovaj neće izgoreti ognjem, i tako ćeš ostati u životu ti i dom tvoj.
I řekl Jeremiáš Sedechiášovi: Takto praví Hospodin Bůh zástupů, Bůh Izraelský: Jestliže dobrovolně vyjdeš k knížatům krále Babylonského, i duše tvá živa bude, i město toto nebude vypáleno ohněm, a tak živ zůstaneš ty i dům tvůj.
A Jeremija reče: Neće te predati; poslušaj glas Gospodnji, koji ti ja govorim, i dobro će ti biti i živa će biti tvoja duša.
Ale Jeremiáš řekl: Nevydadí. Uposlechni, prosím, hlasu Hospodinova, o kterémž já mluvím tobě, a bude dobře tobě, i duše tvá živa bude.
A Jeremija osta u tremu od tamnice do dana kad uzeše Jerusalim; i on beše onde kad uzeše Jerusalim.
Jeremiáš pak seděl v síni stráže až do toho dne, v němž dobyt jest Jeruzalém, kdežto byl, když dobýván byl Jeruzalém.
I tako dodje Jeremija ka Godoliji, sinu Ahikamovom u Mispu, i osta s njim u narodu, koji još osta u zemlji.
Takž přišel Jeremiáš k Godoliášovi synu Achikamovu do Masfa, a bydlil s ním u prostřed lidu pozůstalého v zemi.
A Jeremija prorok reče im: Poslušaću; evo, pomoliću se Gospodu Bogu vašem po vašim rečima, i šta vam odgovori Gospod kazaću vam, neću vam zatajiti ni reč.
Jimž řekl Jeremiáš prorok: Uslyšel jsem. Aj, já modliti se budu Hospodinu Bohu vašemu podlé slov vašich, a cožkoli vám odpoví Hospodin, oznámím vám; nezatajím před vámi slova.
A kad izgovori Jeremija svem narodu sve reči Gospoda Boga njihovog koje mu Gospod Bog njihov zapovedi za njih, sve te reči,
Stalo se pak, když přestal Jeremiáš mluviti ke všemu lidu všech slov Hospodina Boha jejich, s nimiž poslal jej Hospodin Bůh jejich k nim, všech, pravím, slov těch,
Tada reče Jeremija svemu narodu, ljudima i ženama, i svemu narodu, koji mu onako odgovoriše, govoreći:
Tedy řekl Jeremiáš všemu lidu, mužům i ženám a všemu lidu, kteříž jemu to odpověděli, řka:
Još reče Jeremija svemu narodu i svim ženama: Čujte reč Gospodnju, svi Judejci, koji ste u zemlji misirskoj.
Nadto řekl Jeremiáš všemu tomu lidu i všechněm těm ženám: Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž jste v zemi Egyptské:
Reč koju reče Jeremija prorok Varuhu sinu Nirijinom, kad pisaše ove reči u knjigu iz usta Jeremijinih, četvrte godine Joakima, sina Josijinog, govoreći:
Slovo, kteréž promluvil Jeremiáš prorok k Báruchovi synu Neriášovu, když spisoval slova tato do knihy z úst Jeremiášových, léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského, řka:
Reč što zapovedi prorok Jeremija Seraji sinu Nirije sina Masijinog, kad podje od Sedekije, cara Judinog, u Vavilon četvrte godine carovanja njegovog; a Seraja beše glavni posteljnik.
Slovo, kteréž přikázal Jeremiáš prorok Saraiášovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, když se vypravil od Sedechiáše krále Judského do Babylona, léta čtvtého kralování jeho, (byl pak Saraiáš kníže Menuchské),
A Jeremija napisa u jednu knjigu sve zlo koje htede doći na Vavilon, sve ove reči što su napisane za Vavilon.
Když sepsal Jeremiáš všecko zlé, kteréž přijíti mělo na Babylon, do knihy jedné, všecka ta slova, kteráž jsou psána proti Babylonu.
I reče Jeremija Seraji: Kad dodješ u Vavilon, tada gledaj i pročitaj sve ove reči;
I řekl Jeremiáš Saraiášovi: Když přijdeš do Babylona, a uzříš jej, tedy čti všecka ta slova.
Tada se zbi šta je kazao prorok Jeremija govoreći:
Tehdy naplněno jest to povědění Jeremiáše proroka, řkoucího:
A oni rekoše: Jedni govore da si Jovan krstitelj, drugi da si Ilija, a drugi Jeremija, ili koji od proroka.
A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků.
Tada se izvrši šta je kazao prorok Jeremija govoreći: I uzeše trideset srebrnika, cenu cenjenoga koga su cenili sinovi Izrailjevi;
A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
0.4255850315094s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Čarodějnice ti řekly, že to bude mít následky, když přivedeš Jeremyho zpět a ty jsi to stejně udělala. 