Rat, gnevno smrknut, izgladio bore na èelu svome, pa umesto da se na hata svoga oklopljenog baca i dušmanima premrlim u dušu ugoni strah, on pocupkuje sad èilo u odajama kakve gospoðe, èarima bludne laute zanesen.
Chmurná tvář války vyjasnila čelo a kdo by sedlal obrněné koně, z nichž nepřátelům tuhne v žilách krev, když může hezky v kole hopsat s dámou, zatímco loutna šimrá jeho chtíč?
Edvarda, princa od Velsa, koga sam, ne tako davno, gnevno prob'o kod Tjuksbarija;
Edwarda, prince z Walesu, kterého zcela nedávno vztekle jsem probod u Tewkesbury.
Jedno dole koje pati, drugo gnevno.
Jednu tam dole, plnou žalu a bolesti, druhou nahoře, plnou hněvu.
Tibaldo, imam razlog da te volim... i on je opravdanje što na tvoj pozdrav ne odgovaram gnevno.
Tybalte, mám důvod tě milovat, a ten mě omlouvá, že neoplácím tvůj pozdrav stejnou mincí.
Prirodno - bio sam gnevno dete. Bio sam slièan tvom sinu.
Pochopitelně jsem byl docela divoké dítě... ne jako váš syn.
Možeš da se prošetaš da napišeš gnevno pismo pa da ga baciš.
Můžeš se jít vypovídat, jít na procházku vzít ten hněv a hodit ho za hlavu.
Biæe mu odobren prijem kod Pape, ali je napisao to gnevno.
Nakonec byl připuštěn k papežovi, - ale napsal mi v zoufalství. - Proč?
Dopuštam vam da dvaput gnevno podignete pesnicu.
Dávám vám svolení dvakrát zavrtět pěstí zlobou.
I osećala sam sve više mržnje - gnevno, zaista - prmetila sam da i svet oko mene postaje sve više ispunjen mržnjom.
A jak jsem se cítila nenávistnější – rozzuřená, vážně – Všimla jsem si, že se i svět okolo mne začíná taky zdát nenávistnější.
Neki intelektualci su reagovali gnevno na moju knjigu „Prosvetiteljstvo sad", govoreći, pre svega, kako se usuđujem da tvrdim da intelektualci mrze napredak, a zatim, kako se usuđujem da tvrdim da uopšte ima napretka.
Někteří intelektuálové odpověděli na mou knihu "Enlightenment Now" zuřivě; nejprve řekli, jak se opovažuji tvrdit, že intelektuálové nenávidí pokrok, a pak, jak se opovažuji tvrdit, že k pokroku došlo.
Koja je ljuto bila narode bez prestanka, i gnevno vladala nad narodima, i gonila nemilice.
Mrskajícího lidi v prchlivosti mrskáním ustavičným, panujícího v hněvě nad národy, kteříž ssužováni bývali bez lítosti.
I staviću revnost svoju tebi na suprot, te će raditi s tobom gnevno, nos i uši odseći će ti, i šta te ostane pašće od mača, i uzeće sinove tvoje i kćeri tvoje, i šta te ostane proždreće oganj.
Vyleji zajisté horlení své na tebe, tak že naloží s tebou prchlivě, nos tvůj i uši tvé odejmou, a ostatek tebe mečem padne. Ti syny tvé i dcery tvé poberou, a ostatek tebe spáleno bude ohněm.
I dodje do ovna koji imaše dva roga, kog videh gde stoji kraj vode, i potrča na nj gnevno silom svojom.
A přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl viděl stojícího u potoka, a přiběhl k němu v prchlivosti síly své.
Srdito si išao po zemlji, gnevno si gazio narode.
V hněvě šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany.
0.45711398124695s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Chmurná tvář války vyjasnila čelo a kdo by sedlal obrněné koně, z nichž nepřátelům tuhne v žilách krev, když může hezky v kole hopsat s dámou, zatímco loutna šimrá jeho chtíč? 