Imali smo celokupnu infrastrukturu jednog moderernog društava:
Měli jsme kompletní infrastrukturu moderní společnosti.
Novac zaraðen na Proèišæenju odlazi u džepove Saveza vlasnika oružja i osiguravajuæih društava.
NRA a pojišťovny na Očistě vydělávají nemalé částky!
Proèešljao sam podatke spirutalistièkih društava stare brojeve novina, izvještaje parapsihologa, tražeæi ljude, koji su na neki naèin bili u doticaju s nadnaravnim.
Hledal jsem záznamy psychologických osobností, hledal jsem kombinace neobvyklých čísel v novinách, hledal jsem lidi kteří mají ve svém životě něco společného s paranormálními jevy.
Nema tragova nikakvih bolesti ili uroðenih stanja koje se tipièno mogu naæi kod pred-tehnoloških društava.
Co to znamená? Není tu aní stopa po nemocech nebo vrozených vadách, které obvykle nacházíme u pre-technologických společností.
Pa koliko osiguravajuæih društava ima u Sjedinjenim Državama?
Tak kolik pojišťoven je v USA?
I pozvali smo... morala sam da pozovem i ostale sestre,...znate iz društava sestara.
Pozvali jsme... Pozvala jsem si i ostatní sestry, ze sesterstva, ze školy.
Gledao sam i kako monetarne sile upravljaju političkim strukturama prividno slobodnih društava.
Sledoval jsem také, jak finanční giganti ovládají politické struktury u takzvaných svobodných společností.
Mi u Americi živimo u jednom od najviše individualistički nastrojenih društava, a kapitalistički sistem nam dopušta da idemo sve više i više uz tu potencijalnu piramidu, ali je stvar u tome što nam daje sve manje i manje sigurnosnih mreža.
My v Americe žijeme v jedné z nejvíce individualistických společností a máme zde kapitalismus, který nám dává možnost stoupat výš a výš po pyramidě našich možností. A vtip je v tom, že pod sebou máme stále méně záchranných sítí.
Takoðer trebam listu principala baletnih društava.
Taky potřebuji seznam principálů baletní společnosti.
Morat æemo tad unajmiti daleko veæi broj privatnih vojnih društava kao vaše da popunimo nastalu sigurnosnu prazninu.
Takže budeme muset najmout víc soukromých vojenských firem, jako je ta vaše, abychom vyplnili bezpečnostní vakuum.
Kao mladiæ, Faradej se izdigao iz siromaštva, u jednom od najveæih klasnih društava koje je svet ikad znao, da bi postao najslavniji nauènik svog vremena.
Jako mladý muž Faraday povstal z chudoby v jedné z nejvíce třídně uvědomělých společností, které kdy svět viděl, a stal se nejproslulejším vědcem své doby.
Kada oblikovani balončić boje, ili dva, urađeni od strane umetnika, nagoveštavaju osobu -- recimo, jednu od Marvin Minskijevih malih društava uma -- da li oni šalju male slikare da popune sve nedostajeće detalje negde u vašem mozgu?
Když umělecký jeden nebo dva máz barvy naznačují osobu -- řekněme, jednu z Marvinovy Minskiho malé společnosti mysli -- vysílají malinké malíře, aby vyplnili všechny ty detaily někde u vás v mozku?
Prvo, oljuštili smo vrata osiguravajućih društava, i zapravo nabavili TEMPTu mašinu koja mu je omogućila komunikaciju -- Stiven Hokingovu mašinu.
Překonali jsme pojišťovny a získali pro TEMPTA přístroj, který mu dovoluje komunikovat -- přístroj Stephena Hawkinga.
Ljudi postavljaju sebi ovo pitanje još od nastanka organizovanih društava.
Lidé se jí zabývali od dob prvních organizovaných společenství.
Druga stvar koju treba da razumemo je genijalnost naših društava.
A druhá věc, kterou bychom měli udělat, je pochopit génia našich společností.
U preko 175 društava ljudi su ostavili svoj trag ovog moćnog moždanog sistema.
Ve více než 175 společnostech zanechali lidé důkaz
Pregledala sam 130 društava u demografskim knjigama Ujedinjenih Nacija.
Dívala jsem se na 130 společností v demografické ročence OSN.
Iz studije o 37 društava, ljudi širom sveta žele da budu zaljubljeni u osobu s kojom će se uzeti.
Lidé napříč celým světem, v 37 zkoumaných společnostech, chtějí být zamilovaní do osoby, kterou si berou.
Za jednu od mojih knjiga sam pregledala podatke o razvodu u 58 društava.
Podívala jsem se do jedné ze svých knih na data o rozvodech z 58 společností.
Kriza žudnje, u smislu posedovanja onoga što želimo - žudnje kao izraza individualnosti, našeg slobodnog izbora, našeg identiteta - žudnje koja je postala središnji koncept kao deo savremene ljubavi i individualističkih društava.
Krize touhy ve smyslu vlastnictví chtěného -- touha je vyjádřením naší individuality, naší svobodné volby, našich preferencí, naší identity -- touha se stala hlavní myšlenkou jako součást moderní lásky a individualistické společnosti.
Još nešto moramo zajedno ponovo izgraditi da izgradimo društvo, modernu porodicu društava, i odavde ne možemo nazad.
Je tam ovšem jiná část, kterou musíme společně přetvořit, naše společenství, moderní rodinu společenství, nacházíme se v bodě, ze kterého není cesty zpátky.
Mislim da su građani visoko tehnoloških društava ranjiviji za robotska oružja i razlog za to može da se sumira u jednoj reči: podaci.
Domnívám se, že lidé v technologických společnostech jsou mnohem zranitelnější při útoku robotickými zbraněmi, a to z jednoho prostého důvodu: kvůli datům.
Sva ljudska društva se razvijaju linearno, počinjući od primitivnih društava, zatim robovlasničkog društva, feudalizma, kapitalizma, socijalizma i na kraju, pogodite gde završavamo?
Všechny lidské společnosti se vyvíjejí lineárně, začínají s jednoduchými společenstvími, a pak otrokářství, feudalismus, kapitalismus, socialismus a konečně, hádejte, kde to končí?
Da bih pobedio kolebljivost, da bih znao šta sledi dalje, to je bilo dominantni cilj industrijalizovanih društava, i stižući tamo ili skoro stižući naišli smo na novu grupu nepredviđenih potreba.
Porazit nejistotu, vědět co přijde dál, to bylo v podstatě dominantním zaměřením industrializovaných národů, a jakmile jsme to zvládli, nebo skoro zvládli, tak jsme narazili na nové nenaplněné potřeby
Većina malaričnih društava je tokom istorije jednostavno živela sa ovom bolešću.
V dějinách lidstva, většina společností stižených malárií s touto nemocí jednoduše žila.
Glavni udari na malariju su dolazili izvan malaričnih društava, od ljudi koji nisu sputani ovakvom parališućom politikom.
Hlavní boj proti malárii vzešel ze společností nestižených malárií, kde lidé nejsou omezeni touto spíše paralyzující politikou.
I njegovo finansiranje i usmeravanje dolazi izvan malaričnih društava.
Je obdobně řízena i financována především zvenčí, mimo společnosti postižené malárií.
Teško je napadati malariju unutar malaričnih društava, ali je jednako nezgodno kada mi pokušavamo da je napadnemo sa oboda tih društava.
Malárii je tedy obtížné napadnout zevnitř společností postižených malárií, ale stejně složité je bojovat proti ní z vnějšku těchto společností.
Plemenska društva koja su činila celokupno ljudsko drušvo u većem delu ljudske istorije su mnogo raznolikija od naših modernih, savremenih, velikih društava.
Tyto kmenové společnosti, které tvořily všechny lidské společnosti behěm lidské historie, jsou daleko rozmanitější než naše moderní novodobé, velké společnosti.
Suprotna krajnost u odnosu prema starijima, srećna krajnost, su poljoprivredna društva Nove Gvineje, u kojima sam proteklih 50 godina radio na terenu, kao i većina drugih sedelačkih tradicionalnih društava širom sveta.
Opačným extrémem v zacházení se seniory, ten dobrý extrém, jsou farmářské společnosti v Nové Guinei, kde jsem byl na své terénní práci posledních 50 let, a většina jiných nekočovných tradičních společností ve světě.
Postoje dve velike grupe uzroka ovih razlika između društava u njihovom odnosu prema starijima.
Jsou dvě druhy důvodů pro tyto rozdíly mezi společnostmi a jejich zacházení se starými lidmi.
Stariji ljudi su uglavnom vođe tradicionalnih društava i oni znaju najviše o politici, medicini, religiji, pesmama i plesovima.
Staří lidé jsou obvykle vůdci v tradičních společnostech a lidé nejvíce znalí v politice, lékařství, náboženství, písních a tancích.
Ali ono što je istinito za živote starijih u tradicionalnim društvima je istinito i za druge osobine tradicionalnih društava.
Ale co platí o životech seniorů v tradičních společnostech platí i u moha jiných prvků tradičních společností.
Osobine savremenog života nas predodređuju tim bolestima, a osobine tradicionalnih društava nas štite od njih.
Rysy moderního životního stylu nás činí náchylnými k těmto nemocem, a rysy tradičního života nás před nimi chrání.
To su samo neki primeri toga šta možemo da naučimo od tradicionalnih društava.
To je jen pár příkladů toho, co se můžeme od tradičních společností naučit.
Ova tri procesa koja se prepliću potpuno su uništila sve tradicionalne odnose zapadnih društava, sa radikalnim posledicama za pojedinca.
Tyto tři vzájemně propojené procesy kompletně vyhladily všechny tradice západních společností, a měly radikální dopad na jedince.
U većini patrijarhalnih i plemenskih društava očeve obično znaju po sinovima, ali ja sam jedan od retkih koga znaju po kćerci i ponosan sam na to.
V mnoha patriarchálních a kmenových společnostech jsou otcové obvykle známí podle svých synů, ale já jsem jedním z mála otců, který je známý díky své dceři a jsem na to hrdý.
Možemo se kretati unapred i pronaći relevantna rešenja za probleme naših društava.
Můžeme se pohybovat kupředu a hledat řešení problémů, kterým čelí dnešní společnost.
Zamenili smo prijatelje površinom stana, zamenili smo veze stvarima i rezultat je da smo jedno od najusamljenijih društava ikada.
Máme víc místa namísto přátel, máme věci namísto kontaktů a výsledkem je jedna z nejosamělejších společností v historii.
Za mene je dobra stvar što će biti tako, ali takođe znam da je, da bi to funkcionisalo na pravi način, potrebno ogromno investiranje u socijalnu koheziju vlastitih društava.
A pokládám to za dobrou věc, že ty společnosti budou takové, ale také jsem si vědom, že pokud chceme, aby to správně fungovalo, budeme potřebovat ohromnou investici do společenské soudržnosti našich vlastních zemí.
Za sve nas kojima je stalo do stvaranja liberalnih, otvorenih, tolerantnih društava, hitno nam je potrebna nova vizija, vizija tolerantnije, inkluzivnije globalizacije, one koja zbližava ljude s nama, umesto da ih ostavlja iza.
Všichni z nás, kterým záleží na vytváření liberální, otevřené společnosti, naléhavě potřebujeme novou vizi, vizi tolerantnější, otevřenější globalizace, takovou, která přivádí lidi k nám, než že je nechává za námi.
Kritički gledano, obično vode do mirnijih i demokratskijih društava.
A hlavně obvykle vedou k pokojnějším a více demokratickým společnostem.
Morate se zapitati zašto u toliko mnogo društava insistiramo da se naša deca bave inženjerstvom, medicinom, biznisom ili pravom da bi ih smatrali uspešnim.
Až si člověk říká, proč v tolika společnostech nutí rodiče děti studovat techniku, medicínu, obchod nebo právo, aby byly považovány za úspěšné.
Postoji realna korelacija između društava koja ljudima govore da su u stanju sve da učine i postojanja niskog samopoštovanja.
Existuje faktická souvztažnost mezi společností, která lidem tvrdí, že dokáží cokoliv a výskytem nízkého sebevědomí.
Većina društava je u samom svom središtu kao predmet obožavanja imala nešto transcendentno.
Většina ostatních společností se točila kolem uctívání něčeho nadpřirozeného.
Zvanična dogma svih zapadnih industrijskih društava.
Oficiální dogma všech západních průmyslových společností.
Tako da ono o čemu ja govorim je problem modernih, imućnih, zapadnih društava.
Takže to, o čem tu mluvím, je podivný problém moderních, bohatých, západních společností.
0.50375699996948s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Měli jsme kompletní infrastrukturu moderní společnosti. 