Poglavlja koja je Higz dodao predvidjala su da polje koje daje masu ima svoju česticu, nosioca sile, koji je nazvan Higzov bozon.
Odstavec, který Higgs přidal, předpovídá, že pole, poskytující hmotnost, by mělo mít odpovídající částici, přenašeč síly nazvaný Higgsův bozon.
Upravo sada, hiljade naučnih detektiva lovi Higzov bozon - neuhvatljivu česticu koja svemu daje masu i koja materiju drži na okupu.
Právě teď tisíce detektivů vědy nahání Higgsův bozon, nepolapitelnou částici, co dává hmotnost všemu, co možná drží veškerou hmotu pohromadě.
Svaka sila u fizici ima svoju česticu-nosioca.
Ve fyzice má každá síla svou částici, která ji přenáší.
I ako možete ići dovoljno brzo, Barri ako možete pogoditi tu česticu sa dovoljno brzine, vi ćete udari pravo hole iako tkanine stvarnosti.
A jestli budeš dost rychlý, Barry, jestli zvládneš tu částici zasáhnout dostatečnou rychlostí, uděláš díru do dnešní reality.
Zamislite česticu koja se zove graviton, to je jedna od stvari koju očekujemo da dobijemo pri sudarima, ako dodatne dimenzije postoje.
Představte si, že máme částici nazvanou graviton -- u té bychom očekávali, že zmizí, pokud další dimenze existují.
Tu gde dolazi do interakcije ćelija gljiva i korenja, trampi se ugljenik za hranljive materije i ta gljiva dobija te hranljive materije tako što raste kroz tlo i prekriva svaku česticu tla.
Tam, kde buňky podhoubí interagují s buňkami kořenů, probíhá výměna uhlíku za živiny. Podhoubí ty živiny získává tím, jak prorůstá půdou a pokrývá každou její částečku.
(Smeh) Ako brzo preuredimo ovu formulu, dobijamo da je ubrzanje jednako količniku sile i mase, što znači da je za veću česticu, tj. veću masu, potrebno uložiti veću silu da bi joj promenili pravac kretanja.
(Smích) Když ale tento vztah trochu upravíme, dostaneme se ke zrychlení rovnajícímu se síle ku hmotnosti, což znamená, že čím větší jmenovatel, větší hmotnost, tím větší síla je potřeba ke změně směru.
Ovaj princip nas uči da je po definiciji nemoguće potpuno tačno izmeriti stanje, npr. poziciju, i impuls čestice (proizvod brzine i mase), zato što sam čin merenja, po definiciji, menja česticu.
Ten princip říká, že je už z definice nemožné přesně změřit stav, tedy pozici, a hybnost objektu, protože samotný akt měření jej, už z definice, mění.
Da objasnim - ako posmatrate elementarnu česticu i osvetlite je, foton te svetlosti ima impuls, koji "udara" česticu, tako da ne znate gde je tačno bila pre nego što ste je "pogledali".
Abych to vysvětlil – když máte nějakou elementární částici a osvítíte ji, proton světla má hybnost, kterou narazí do částice, takže nevíte, kde byla předtím než jste se na ni podívali.
Merenje, sam čin merenja menja česticu.
Když to měříte, proces měření to změní.
1.0654580593109s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?