Občas mě napadlo, jestli by život nebyl mnohem zábavnější, kdybychom byli všichni ďáblové, a kdyby neexistovaly ty nesmysly o andělích a dobrotě.
Ponekad se pitam da li bi život bio zabavniji da smo svi ðavoli i da nema onih besmislica o anðelima i dobroti.
Oni jsou ďáblové, zkažení a přízemní.
Oni su zli, pokvareni i degradirani.
Ani ďáblové si nemyslí, že lidé jsou šťastnější v pekle.
Okrutna? Ni demoni ne misle da su ljudi sreæniji u paklu.
Tohle nestačí, abyste mě zastavili, ďáblové.
Потребно је више од тога да би ме зауставили, ђаволи!
Ďáblové se silou stejnou jako má on, kteří nás chtějí zničit.
Ðavoli s moæima poput njegovih, da nas unište.
Žádní ďáblové procházející skrz zrcadlo, žádné oživlé panenky.
Ðavoli neæe izaæi iz ogledala, niti æe lutke oživeti.
A bojím se, že jste ďáblové, čemuž nevěřím, protože jste ke mně byli nejlaskavější z celého tábora.
I bojim se, ako ste ðavoli... što ne verujem... jer ste se najljubaznije ophodili od svih u naselju prema meni.
Ale jestli jste ďáblové, myslím, že byste měli právě tuto podobu.
Ali da ste ðavoli, èini mi se da biste isto tako izgledali kao sad.
Taková je výška těchto vodopádů, To je dlouho předtím než voda dosáhne základu v Ďáblové kaňónu, je odfouknutá pryč jako podivná mlha.
Visina ovih vodopada je tolika da mnogo pre nego što voda dospe_BAR_do dna Ðavolovog Kanjona biva raspršena u obliku fine izmaglice.
Skoro ďáblové, ale... mají zuby, které překousnou kosti.
Lepi djavoli, ali imaju zube koji æe pokidati i kosti.
Nejsou to lidé o nic víc než ďáblové, kteří nás přepadávají.
Они нису ништа човечнији од ђавола који нам каљају земљу!
Michael, svět nás vidí jakou pouhé kriminálníky, pouliční krysy, verbež... jako ďáblové.
Michael, svijet nas vidi samo kao razbojnike, uliène štakore, mangupe kao što je sam Lucifer.
Ti zatracení rudí ďáblové jsou přímo na kopci.
Ti prokleti crveni ðavoli su se tek popeli na brdo.
Teď si všichni ďáblové v pekle vychutnají tvé umění.
Svi demoni koji gore u paklu æe uživati u vašoj umetnosti.
Ale ať je to cokoliv, ať je to kdekoliv, já myslím, že je peklo prázdné... a všichni ďáblové jsou tady.
Ali što god da je, kako god da je, ja kažem da je pakao prazan... I da su svi vragovi ovdje.
Siňore, jestli Vám tihle ďáblové pomohou najít Šeptačovu tajnou skríš, udělím jim milost.
Senjor, ako Vam ovi pokvarenjaci pomognu da naðete Šaptaèevo tajno skrovište, Podariæu im slobodu.
Cece vždycky říkala, že existují čtyří její ďáblové.
Sisi je uvek govorila da postoji još èetiri ðavolica.
Bobe, jen proto, že nás lidi pomlouvají nebo proto, že cítíme vinu z určité nehody, to neznamená, že jsme ďáblové.
Bobe, samo zato što nas ogovaraju ili oseæamo krivicu zbog neèega, ne znaèi da smo ðavoli.
Ti ďáblové se dostali mezi naše zdi.
Ovi ðavoli su ušli unutar naših zidova.
Bílí ďáblové znají jenom koláčky štěstí, ok?
Beli ðalovi znaju samo kolaèiæ sudbine, jasno?
Myslel jsem, že bílí ďáblové se nekoupou.
Мислио сам да се бели ђаволи не купају.
Mají ve zvyku se tu prohnat jak ďáblové.
Oni vole da voze ovuda kao manijaci.
Jsou roztroušeni po celé Evropě, ubozí ďáblové, snaží se zakládat komunity, aby po té jejich revoluci zachránili zbytky své kultury.
Raštrkani su po celoj Evropi, sirotani. Osnivaju zajednice da oèuvaju svoju kulturu koju revolucija nije uništila.
Víš, že cizí ďáblové ovládají Hongkong.
Знаш да страни ђаволи владају Хонгконгом.
Vždy to něco stojí, že, když nám pomůžou ďáblové a čarodějky.
Uvek postoji cena, zar ne? Kada prihvatamo pomoæ od ðavola i veštica.
Celá vaše rodina zde hledala útočiště, prohlašovali jste, že jste šlechtici, ve skutečnosti jste ďáblové.
Cela tvoja porodica je našla utoèište ovde tvrdeæi da ste plemiæi, ali zapravo, vi ste ðavoli.
Ďáblové všeho druhu plazící se ze svých děr, aby mě napadli.
Ðavoli svih vrsta, gmižu van iz svojih rupèaga da me napadnu.
Kong je bůh na ostrově, ale pod námi žijí ďáblové.
Kong je Bog na ostrvu, ali đavoli žive ispod nas.
Má psychóza je naopak noční můra, v níž jsou ďáblové pravdu strašní a všichni mí andělé už uletěli.
S druge strane, moja psihoza je hodajuća noćna mora u kojoj su moji demoni toliko užasni da su svi moji anđeli već pobegli.
Ale když zaostříte, tak jako teď my, vyvstanou před vámi démoni, ďáblové tohto světa.
Али погледајмо дубље и појавиће се демони, ђаволи у свету.
Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.
I djavoli moljahu Ga govoreći: Ako nas izgoniš, pošlji nas da idemo u krdo svinja.
I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
I moliše Ga svi djavoli govoreći: Pošalji nas u svinje da u njih udjemo.
Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho ďáblové, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
A onde pasaše po gori veliko krdo svinja, i moljahu Ga da im dopusti da u njih udju. I dopusti im.
I vyšedše ďáblové z člověka, vešli do vepřů, a hned běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera, i ztonulo.
Tada izidjoše djavoli iz čoveka i udjoše u svinje; i navali krdo s brega u jezero, i utopi se.
I vyšli lidé, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.
I izidjoše ljudi da vide šta je bilo, i dodjoše k Isusu, i nadjoše čoveka iz koga djavoli behu izišli, a on sedi obučen i pametan kod nogu Isusovih; i uplašiše se.
Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:
Čovek, pak, iz koga izidjoše djavoli moljaše da bi s Njim bio; ali ga Isus otpusti govoreći:
Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
Vratiše se pak sedamdesetorica s radosti govoreći: Gospode! I djavoli nam se pokoravaju u ime Tvoje.
0.22425603866577s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Ponekad se pitam da li bi život bio zabavniji da smo svi ðavoli i da nema onih besmislica o anðelima i dobroti. 