Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
Što si klonula, dušo moja, i što si žalosna? Uzdaj se u Boga; jer ću Ga još slaviti, Spasitelja mog i Boga mog.
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
Umalo ne zapadoh u svako zlo usred zbora i skupštine.
I to od Hospodina zástupu vyšlo, kterýž jest divný v radě, a veleslavný v skutku.
I to dolazi od Gospoda nad vojskama, koji je divan u savetu, velik u mudrosti.
A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.
I zapovedi narodu da posedaju po travi; pa uze onih pet hlebova i dve ribe, i pogledavši na nebo blagoslovi, i prelomivši dade učenicima svojim, a učenici narodu.
A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
I uzevši onih sedam hlebova i ribe, i davši hvalu, prelomi, i dade učenicima svojim, a učenici narodu.
A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena,
I kad dodjoše k narodu, pristupi k Njemu čovek klanjajući Mu se,
Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
Ako li kažemo: Od ljudi, bojimo se naroda; jer svi Jovana držahu za proroka.
Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.
Kad je čula za Isusa, dodje u narodu sastrag, i dotače se haljine Njegove.
A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
I odmah Isus oseti u sebi silu što izadje iz Njega, i obazrevši se na narod reče: Ko se to dotače mojih haljina?
A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
I kad dodje od naroda u kuću pitahu Ga učenici Njegovi za priču.
A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
I uzevši ga iz naroda nasamo metnu prste svoje u uši njegove, i pljunuvši dohvati se jezika njegovog;
A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
I odgovarajući jedan od naroda reče: Učitelju! Dovedoh k Tebi sina svog u kome je duh nemi.
Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
Ali glavari sveštenički podgovoriše narod bolje Varavu da traže da im pusti.
Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
Nego misleći da je s društvom, otidoše dan hoda, i stadoše Ga tražiti po rodbini i po znancima.
Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
A kad to ču Isus, začudi mu se, i okrenuvši se narodu koji idjaše za Njim reče: Kažem vam: ni u Izrailju tolike vere ne nadjoh.
A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
I gle, čovek iz naroda povika govoreći: Učitelju! Molim Ti se, pogledaj na sina mog, jer mi je jedinac:
I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
A kad to govoraše, podiže glas jedna žena iz naroda i reče Mu: Blago utrobi koja te je nosila, i sisama koje si sao!
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
Reče Mu pak neki iz naroda: Učitelju! Reci bratu mom da podeli sa mnom dostojanje.
Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
A starešina od zbornice srdjaše se što je Isus isceli u subotu, i odgovarajući reče narodu: Šest je dana u koje treba raditi, u one dakle dolazite te se lečite, a ne u dan subotni.
Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
I neki fariseji iz naroda rekoše Mu: Učitelju! Zapreti učenicima svojim.
A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
I on se obreče, i tražaše zgodno vreme da im Ga preda tajno od naroda.
Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
A isceljeni ne znaše ko je; jer se Isus ukloni, jer ljudstva mnogo beše na mestu.
Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
A od naroda mnogi Ga verovaše, i govorahu: Kad dodje Hristos eda li će više čudesa činiti nego Ovaj što čini?
Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.
A mnogi od naroda čuvši ove reči govorahu: Ovo je zaista prorok.
A tak různice v zástupu stala se pro něj.
Tako raspra postade u narodu Njega radi.
Muž pak nějaký byl v Cesarii, jménem Kornelius, setník, z zástupu, kterýž sloul Vlaský,
A u Ćesariji beše jedan čovek po imenu Kornilije, kapetan od čete koja se zvaše talijanska.
A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,
I niti me u crkvi nadjoše da kome govorim, ili bunu da činim u narodu, ni po zbornicama, ni u gradu,
Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,
Nego, pristupiste k sionskoj gori, i ka gradu Boga Živoga, Jerusalimu nebeskom, i mnogim hiljadama andjela,
1.4916298389435s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Što si klonula, dušo moja, i što si žalosna? Uzdaj se u Boga; jer ću Ga još slaviti, Spasitelja mog i Boga mog. 