Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.
Ispitaj me, Gospode, i iskušaj me; pretopi šta je u meni i srce moje.
I modlila se Anna a řekla: Zplésalo srdce mé v Hospodinu, a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým, nebo rozveselila jsem se v spasení tvém.
I Ana se pomoli i reče: Razveseli se srce moje u Gospodu; podiže se rog moj u Gospodu; otvoriše se usta moja na neprijatelje moje, jer sam radosna radi spasenja Tvog.
I řekl jemu Hospodin: Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kteroužs se modlil přede mnou; posvětil jsem domu toho, kterýž jsi vystavěl, aby přebývalo tam jméno mé až na věky, a byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny.
I reče mu Gospod: Uslišio sam molbu tvoju i molitvu tvoju, kojom si mi se molio; osvetio sam taj dom koji si sazidao da tu namestim ime svoje do veka; i oči će moje i srce moje biti onde vazda.
Kterýž řekl jemu: Zdaliž srdce mé nebylo při tom, když obrátil se muž s vozu svého vstříc tobě?
Ali mu on reče: Zar srce moje nije išlo onamo kad se čovek vrati s kola svojih preda te?
Nebo nyní vyvolil jsem a posvětil domu tohoto, aby tu přebývalo jméno mé až na věky, a aby tu byly oči mé a srdce mé po všecky dny.
Jer sada izabrah i posvetih dom taj da bude ime moje tu doveka; i biće tu oči moje i srce moje vazda.
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
Bog je rastopio srce moje, Svemogući me je uplašio.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
Držaću se pravde svoje, niti ću je ostaviti; neće me prekoriti srce moje dokle sam živ.
Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
Ako su koraci moji zašli s puta, i ako je za očima mojim pošlo srce moje, i za ruke moje prionulo šta god,
Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
Ako se zanelo srce moje za kojom ženom, i ako sam vrebao na vratima bližnjeg svog,
Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
I srce se moje potajno prevarilo i ruku moju poljubila usta moja,
Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Toga radi raduje se srce moje, i veseli se jezik moj, još će se i telo moje smiriti u uzdanju;
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
Sasuši se kao crep krepost moja, i jezik moj prionu za grlo, i u prah smrtni mećeš me.
Protož byť i stany své proti mně rozbili, nebude se lekati srdce mé; byť se pozdvihla proti mně i válka, na toť se já spouštím.
Ako protiv mene vojska u logor stane, neće se uplašiti srce moje; ako se na me rat digne, ja se ni onda neću bojati.
O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu.
Srce moje govori pred Tobom što si rekao: "Tražite lice moje." Tražim lice Tvoje, Gospode!
Hospodin jest síla má a štít můj, v němť jest složilo naději srdce mé, a dána mi pomoc; protož se veselí srdce mé, a písničkou svou oslavovati jej budu.
Gospod je krepost moja i štit moj; u Njega se pouzda srce moje, i On mi pomože. Zato se veseli srce moje, i pesmom svojom slavim Ga.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Drugovi moji i prijatelji moji videći rane moje odstupiše, daleko stoje bližnji moji.
Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
Kaži mi, Gospode, kraj moj, i dokle će trajati dani moji? Da znam kako sam ništa.
Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.
Ti si najlepši izmedju sinova ljudskih, blagodat teče iz usta tvojih, jer te je blagoslovio Bog doveka.
Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
Strah i trepet dodje na me, i groza poduze me.
Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu.
Probudi se, slavo moja, probudi se, psaltire i gusle; ustaću rano.
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Kad kipljaše srce moje i rastrzah se u sebi,
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Čezne za Tobom telo moje i srce moje; Bog je grad srca mog i deo moj doveka.
Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.
I ptica nahodi kuću, i lastavica gnezdo sebi gde leže ptiće svoje, kod oltara Tvojih, Gospode nad silama, care moj i Bože moj!
Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého.
Pokaži mi, Gospode, put svoj, i ići ću u istini Tvojoj; učini neka se mili srcu mom bojati se imena Tvog.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Od uzdisanja mog prionu kost moja za meso moje.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Jer sam nevoljan i ništ, i srce je moje ranjeno u meni.
Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Putem zapovesti Tvojih trčim, jer si raširio srce moje.
Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Srce moje neka bude savršeno u naredbama Tvojim, da se ne postidim.
Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
Knezovi me gone nizašta, ali se srce moje boji reči Tvoje.
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Okušaj me, Bože, i poznaj srce moje, ispitaj me, i poznaj pomisli moje.
Tak že se svírá úzkostmi duch můj ve mně, u vnitřnosti mé hyne srdce mé.
Trne u meni duh moj, nestaje u meni srca mog.
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
I kažeš: Kako mrzih na nastavu, i kako srce moje prezira karanje!
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Sine moj, ako bude mudro srce tvoje, veseliće se srce moje u meni;
Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Sine moj, budi mudar i obraduj srce moje, da imam šta odgovoriti onome ko me ruži.
Protož tak jsem myslil v srdci svém, řka: Aj, já zvelebil jsem a rozšířil moudrost nade všecky, kteříž byli přede mnou v Jeruzalémě, a srdce mé dosáhlo množství moudrosti a umění.
Ja rekoh u srcu svom govoreći: Evo, ja postah velik, i pretekoh mudrošću sve koji biše pre mene u Jerusalimu, i srce moje vide mnogo mudrosti i znanja.
A čehožkoli žádaly oči mé, nezbránil jsem jim, aniž jsem zbraňoval srdci svému jakého veselí; srdce mé zajisté veselilo se ze vší práce mé, a to byl podíl můj ze vší práce mé.
I šta god željahu oči moje, ne branjah im niti uskraćivah srcu svom kakvo veselje, nego se srce moje veseljaše sa svakog truda mog, i to mi beše deo od svakog truda mog.
Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
Otela si mi srce, sestro moja nevesto, otela si mi srce jednim okom svojim i jednim lančićem s grla svog.
Srdce mé řve nad Moábem a pevnostmi jeho, až slyšeti v Ségor, jako jalovice tříletá; nebo cestou Luchitskou s pláčem půjde, a kudyž se chodí k Choronaim, křik hrozný vydávati budou,
Srce moje vapije za Moavom; begunci njegovi pobegoše dori do Sigora kao junica trećakinja; jer će se ići uz brdo luitsko plačući, i putem oronajimskim razlegaće se jauk.
Zkormoutilo se srdce mé, hrůza předěsila mne, noc mých rozkoší obrátila se mi v strach.
Srce mi se smete, groza me poduze; noć milina mojih pretvori mi se u strah.
Nadto vzdělali výsosti Tofet, kteréž jest v údolí syna Hinnom, aby pálili syny své i dcery své ohněm, čehož jsem nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé.
I sagradiše visine Tofetu, koji je u dolini sina Enomovog, da sažižu sinove svoje i kćeri svoje ognjem, što nisam zapovedio niti mi je došlo na um.
Srdce mé ve mně, kteréž by mne mělo občerstvovati v zármutku, mdlé jest.
Okrepio bih se u žalosti, ali je srce u meni iznemoglo.
Příčinou proroků potříno jest srdce mé ve mně, pohnuly se všecky kosti mé; jsem jako člověk opilý, a jako muž, kteréhož rozešlo víno, pro Hospodina a pro slova svatosti jeho.
Radi proroka puca srce u meni, trepeću sve kosti moje, kao pijan sam i kao čovek koga je osvojilo vino, Gospoda radi i Njegovih radi svetih reči.
Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude, srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude, proto že i zboží nashromážděná se v nic obrátí.
Zato će srce moje pištati za Moavom kao svirala, i srce će moje pištati kao svirala za ljudima u Kir-eresu, jer će mu sva tečevina propasti.
Nechť přijde všecka nešlechetnost jejich před oblíčej tvůj, a učiň jim, jakož jsi učinil mně pro všecka přestoupení má; neboť jsou mnohá úpění má, a srdce mé neduživé.
Neka izadje preda te sva zloća njihova, i učini kao što si učinio meni za sve grehe moje; jer je mnogo uzdaha mojih i srce je moje žalosno.
Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději.
Zato se razveseli srce moje, i obradova se jezik moj, pa još i telo moje počivaće u nadi;
Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé?
A Pavle odgovori i reče: Šta činite te plačete i cepate mi srce?
Protož ty jej, (totiž srdce mé,) přijmi.
A ti ga, to jest, moje srce primi.
Tak, bratře, ať já uživu tebe v Pánu; očerstviž srdce mé v Pánu.
Da brate! Da imam korist od tebe u Gospodu, razveseli srce moje u Gospodu.
0.683109998703s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Ispitaj me, Gospode, i iskušaj me; pretopi šta je u meni i srce moje. 