Byla na jipce a já jsem se tam na deset minut vplížil a seděl jsem tam s ní, dokud mě nechytili.
Bila je u bolnici, a ja sam se ušunjao na 10 minuta, i sedeo sam sa njom, pre nego što su me uhvatili.
Vypadá to, jako by tam seděl pes v barvě, který otřel svůj zadek o celý obraz.
Izgleda kao da je pas sjeo u boju, brisao si dupe po cijelom ovom mjestu.
Seděl jsem tenkrát na zvláštním místě, sedadlo 1D.
Имао сам јединствено седиште тог дана.
Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
Posle mu se javi Gospod u ravnici mamrijskoj kad sedjaše na vratima pred šatorom svojim u podne.
I stalo se, že když král seděl v domě svém, a Hospodin jemu dal odpočinutí vůkol přede všemi nepřátely jeho,
A kad car sedjaše kod kuće svoje, i Gospod mu dade mir svuda unaokolo od svih neprijatelja njegovih,
Kterýž když ho vzal a přinesl k matce jeho, seděl na klíně jejím až do poledne a umřel.
I on ga uze i odnese materi njegovoj, i leža na krilu njenom do podne, pa umre.
Že toho času, když seděl král Asverus na stolici království svého, jenž byla v Susan, městě královském,
U to vreme, kad sedjaše car Asvir na prestolu carstva svog u Susanu carskom gradu,
Hospodin nad potopou seděl, a budeť seděti Hospodin, jsa králem i na věky.
Gospod je sedeo nad potopom, i sedeće Gospod kao car uvek.
Král pak seděl v domě, v němž v zimě býval, měsíce devátého, a na ohništi před ním hořelo.
A car sedjaše u zimnoj kući devetog meseca, i pred njim beše živo ugljevlje.
Protož takto praví Hospodin o Joakimovi králi Judském: Nebude míti, kdo by seděl na stolici Davidově, a tělo jeho mrtvé bude vyvrženo na horko ve dne a na mráz v noci.
Zato, ovako veli Gospod za Joakima cara Judinog: Neće imati nikoga ko bi sedeo na prestolu Davidovom, i mrtvo će telo njegovo biti bačeno na pripeku obdan i na mraz obnoć.
A tak seděl Jeremiáš v síni stráže.
Tako sedjaše Jeremija u tremu od tamnice.
Ale jakž uslyšel Ebedmelech Mouřenín, dvořan, kterýž byl v domě královském, že dali Jeremiáše do té jámy, (král pak seděl v bráně Beniaminské),
Ali kad ču Avdemeleh Etiopljanin, dvoranin, koji beše u dvoru carevom, da su metnuli Jeremiju u onu jamu, a car sedjaše na vratima Venijaminovim,
Jeremiáš pak seděl v síni stráže až do toho dne, v němž dobyt jest Jeruzalém, kdežto byl, když dobýván byl Jeruzalém.
A Jeremija osta u tremu od tamnice do dana kad uzeše Jerusalim; i on beše onde kad uzeše Jerusalim.
I stalo se léta šestého, v pátý den šestého měsíce, že jsem seděl v domě svém, a starší Judští seděli přede mnou. I připadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina.
A šeste godine, šestog meseca, dana petog, kad sedjah u svojoj kući i starešine Judine sedjahu preda mnom, pade onde na me ruka Gospoda Gospoda.
Zdaliž tato nejsou slova, kteráž prohlásil Hospodin skrze proroky předešlé, když ještě Jeruzalém seděl bezpečně a užíval pokoje, i města jeho vůkol něho, a lid v straně polední i na rovinách bydlil?
Nisu li to reči koje je Gospod proglasio preko predjašnjih proroka, kad Jerusalim beše naseljen i miran i gradovi njegovi oko njega, i kad beše naseljen južni kraj i ravnica?
I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.
I kad jedjaše u kući, gle, mnogi carinici i grešnici dodjoše i jedjahu s Isusom i s učenicima Njegovim.
I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
I sabraše se oko Njega ljudi mnogi, tako da mora ući u ladju i sesti; a narod sav stajaše po bregu.
Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
Go bejah, i odenuste me; bolestan bejah, i obidjoste me; u tamnici bejah, i dodjoste k meni.
Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
Pristupi k Njemu žena sa sklenicom mira mnogocenog, i izli na glavu Njegovu kad sedjaše za trpezom.
Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.
A Petar idjaše za Njim izdaleka do dvora poglavara svešteničkog i ušavši unutra sede sa slugama da vidi svršetak.
A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
A kad sedjaše u sudu, poruči mu žena njegova govoreći: Nemoj se ti ništa mešati u sud tog pravednika, jer sam danas u snu mnogo postradala njega radi.
I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; neb mnoho jich bylo, a šlo za ním.
I kad sedjaše Isus za trpezom u kući njegovoj, carinici i grešnici mnogi sedjahu s Njim i s učenicima Njegovim: jer ih beše mnogo koji idjahu za Njim.
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
I dodjoše u Jerihon. I kad izlažaše iz Jerihona, On i učenici Njegovi i narod mnogi, sin Timejev, Vartimej slepi, sedjaše kraj puta i prošaše.
Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.
I Petar ide za Njim izdaleka do u dvor poglavara svešteničkog, i sedjaše sa slugama, i grejaše se kod ognja.
I stalo se v jeden den, že on seděl uče, a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé, kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich.
I jedan dan učaše On, i onde sedjahu fariseji i zakonici koji behu došli iz sviju sela galilejskih i judejskih i iz Jerusalima; i sila Gospodnja isceljivaše ih.
A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
I gle, žena u gradu koja beše grešnica doznavši da je Isus za trpezom u kući farisejevoj, donese sklenicu mira;
I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
A kad se približi k Jerihonu, jedan slepac sedjaše kraj puta proseći.
I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
I kad sedjaše s njima za trpezom, uze hleb i blagoslovivši prelomi ga i dade im.
I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
A Isus izidje na goru, i onde sedjaše sa učenicima svojim.
I prosil Filipa, aby vstoupil na vůz, a seděl s ním.
I umoli Filipa te se pope i sede s njim.
A hned byl jsem u vytržení ducha, a aj, trůn postaven byl na nebi, a na trůnu jeden seděl.
I odmah bih u duhu; i gle, presto stajaše na nebu, i na prestolu sedjaše neko.
A ten, jenž seděl, podoben byl obličejem kameni jaspidu a sardiovi; a vůkol toho trůnu byla duha, na pohledění podobná smaragdu.
I Onaj što sedjaše beše po vidjenju kao kamen jaspis i sard; i oko prestola beše duga po vidjenju kao smaragd.
I přišel a vzal knihy z pravice toho, kterýž seděl na trůnu.
I dodje i uze knjigu iz desnice Onog što sedjaše na prestolu.
I pohleděl jsem, a aj, oblak bělostkvoucí, a na tom oblaku seděl podobný Synu člověka, maje na hlavě své korunu zlatou a v ruce své srp ostrý.
I videh, i gle, oblak beo, i na oblaku sedjaše kao Sin čovečiji, i imaše na glavi svojoj krunu zlatnu, i u ruci svojoj srp oštar.
A jiný anděl vyšel z chrámu, volaje hlasem velikým na toho, kterýž seděl na oblaku: Pusť srp svůj a žni; nebť jest přišla tobě hodina žni, nebo již dozrala žeň země.
I drugi andjeo izidje iz crkve vičući velikim glasom Onome što sedi na oblaku: Zamahni srpom svojim i žnji, jer dodje vreme da se žnje, jer se osuši žito zemaljsko.
I spustil ten, kterýž seděl na oblaku, srp svůj na zem, a požata jest země.
I Onaj što sedjaše na oblaku baci srp svoj na zemlju, i požnjevena bi zemlja.
I viděl jsem nebe otevřené, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, sloul Věrný a Pravý, a kterýž v spravedlnosti soudí i bojuje.
I videh nebo otvoreno, i gle, konj beo, i koji sedjaše na njemu zove se Veran i Istinit, i sudi po pravdi i vojuje.
I viděl jsem šelmu a krále země a vojska jejich, ani se sjeli, aby bojovali s tím, kterýž seděl na koni, a s rytířstvem jeho.
I videh zver i careve zemaljske i vojnike njihove skupljene da se pobiju s Onim što sedi na konju i s vojskama Njegovim.
I řekl ten, kterýž seděl na trůnu: Aj, nové činím všecko. I řekl mi: Napiš to. Neboť jsou tato slova věrná a pravá.
I reče Onaj što sedjaše na prestolu: Evo sve novo tvorim. I reče mi: Napiši, jer su ove reči istinite i verne.
1.1576850414276s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?