Tedy navrátiv se k Judovi, řekl: Nenašel jsem jí; a také muži místa toho pravili: Nebylo zde nevěstky.
I vrati se k Judi i reče: Ne nadjoh je, nego još rekoše meštani: Nije ovde bilo kurve.
I ptal se jich, jak se mají, a řekl: Zdráv-liž jest otec váš starý, o němž jste pravili?
A on ih zapita kako su, i reče: Kako je otac vaš stari, za koga mi govoriste?
A když uzřel jej lid, chválili boha svého; nebo pravili: Dalť jest bůh náš v ruce naše nepřítele našeho a zhoubce země naší, kterýž mnohé z našich zmordoval.
Takodje i narod videvši ga hvaljaše boga svog govoreći: Predade nam bog naš u ruke naše neprijatelja našeg i zatirača zemlje naše i koji pobi tolike izmedju nas.
Tedy všecken lid hádal se vespolek ve všech pokoleních Izraelských, a pravili: Král vytrhl nás z ruky nepřátel našich, a tentýž vytrhl nás z ruky Filistinských, a teď nyní utekl z země před Absolonem.
I sav se narod svadjaše medju sobom po svim plemenima Izrailjevim govoreći: Car nas je izbavio iz ruku neprijatelja naših, i izbavio nas je iz ruku filistejskih; a sada je pobegao iz zemlje od Avesaloma.
Když pak přišli Židé, kteříž s nimi bydlili, a pravili nám na desetkrát: Mějte pozor na všecka místa, kudyž se chodí k nám:
Ali dodjoše Judejci koji kod njih življahu i kazaše nam deset puta: Čuvajte sva mesta kuda se ide k nama.
Nebo někteří pravili: Synů a dcer máme tak mnoho, že za ně obilé jednáme, abychom jísti a živi býti mohli.
Jer neki govorahu: Nas i sinova naših i kćeri naših ima mnogo; da dobavimo žita da jedemo i ostanemo živi.
Jiní ještě pravili: Musíme vypůjčiti peněz, abychom dali plat králi, na svá pole i vinice své,
Još drugi govorahu, da uzajmimo novaca na polja svoja i vinograde za danak carski.
Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
Tada usta naša behu puna radosti, i jezik naš pevanja. Tada govorahu po narodima: Veliko delo čini Gospod na njima.
Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.
Napomeni, Gospode, sinovima Edomovim dan jerusalimski, kad govoriše: Raskopajte, raskopajte ga do temelja.
Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
A fariseji govorahu: Pomoću kneza djavolskog izgoni djavole.
I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
I divljahu se svi ljudi govoreći: Nije li ovo Hristos, sin Davidov?
Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
A narod govoraše: Ovo je Isus prorok iz Nazareta galilejskog.
Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
I govorahu: Ali ne o prazniku, da se ne bi narod pobunio.
Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
A tako i glavari sveštenički s književnicima i starešinama podsmevajući se govorahu:
A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
A neki od onih što stajahu onde čuvši to govorahu: Ovaj zove Iliju.
Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
A ostali govorahu: Stani da vidimo hoće li doći Ilija da mu pomogne.
A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
I čuvši to rod Njegov izidjoše da Ga uhvate; jer govorahu da je izvan sebe.
Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
A književnici koji behu sišli iz Jerusalima govorahu: U njemu je Veelzevul. On pomoću kneza djavolskog izgoni djavole.
Nebo pravili: Že ducha nečistého má.
Jer govorahu: U njemu je nečisti duh.
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
I uplašiše se vrlo, i govorahu jedan drugom: Ko je Ovaj, dakle, da Ga i vetar i more slušaju?
Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
Drugi govorahu: To je Ilija. A drugi govorahu: To je prorok ili kao koji od proroka.
Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
Ali govorahu: Ne o prazniku, da se ne bi narod pobunio.
Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
Tako i glavari sveštenički s književnicima rugahu se govoreći jedan drugom: Drugima pomože, a sebi ne može pomoći.
A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
I neko od onih što stajahu onde čuvši to govorahu: Eno zove Iliju.
A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
I svi Mu svedočahu, i divljahu se rečima blagodati koje izlažahu iz usta Njegovih, i govorahu: Nije li ovo sin Josifov?
Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
A neki od njih rekoše: Pomoću Veelzevula kneza djavolskog izgoni djavole.
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
Jer šta u mraku rekoste, čuće se na videlu; i šta na uho šaptaste u kletima, propovedaće se na krovovima.
A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:
I kad neki govorahu za crkvu da je ukrašena lepim kamenjem i zakladima, reče:
Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
A ljudi videvši čudo koje učini Isus govorahu: Ovo je zaista onaj prorok koji treba da dodje na svet.
A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe?
I govorahu: Nije li ovo Isus, sin Josifov, kome mi znamo oca i mater?
Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
A Jevreji Ga tražahu na praznik i govorahu: Gde je on?
Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?
Tada govorahu neki od Jerusalimljana: Nije li to onaj kog traže da ubiju?
Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
A od naroda mnogi Ga verovaše, i govorahu: Kad dodje Hristos eda li će više čudesa činiti nego Ovaj što čini?
Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.
A mnogi od naroda čuvši ove reči govorahu: Ovo je zaista prorok.
I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
Tada rekoše Jevreji: Da se neće sam ubiti, što govori: Kud ja idem vi ne možete doći?
Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti?
Drugi govorahu: Kako može čovek grešan takva čudesa činiti?
A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Mnogi od njih govorahu: U njemu je djavo, i poludeo je; šta ga slušate?
I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
I mnogi dodjoše k Njemu i govorahu: Jovan ne učini ni jednog čuda, ali sve što kaza Jovan za Ovog istina beše.
I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme?
Onda glavari sveštenički i fariseji sabraše skupštinu, i govorahu: Šta ćemo činiti?
Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito.
A drugi podsmevajući se govorahu: Nakitili su se vina.
I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?
A svi koji slušahu divljahu se i govorahu: Nije li ovo onaj što gonjaše u Jerusalimu one koji spominjahu ime ovo, i ovde zato dodje da ih povezane vodi glavarima svešteničkim.
A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.
I našavši učenike ostasmo onde sedam dana: oni Pavlu govorahu Duhom da ne ide gore u Jerusalim.
A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše myšlení své, pravili, že jest on bůh.
A kad zadugo čekaše, i videše da mu ništa zlo ne bi, promeniše se, i govorahu da je on bog.
1.0096638202667s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
I vrati se k Judi i reče: Ne nadjoh je, nego još rekoše meštani: Nije ovde bilo kurve. 