Prevod od "poušti" do Srpski


Kako koristiti "poušti" u rečenicama:

Zatímco jsme včera byli na Floridě, našlo se v poušti u Las Cruces v Novém Mexiku tělo.
Juče dok smo bili na Floridi, Telo je pronađeno u pustinji van Las Cruces, Novi Meksiko.
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Ti si razmrskao glavu krokodilu, dao ga onima koji žive u pustinji da ga jedu.
Našel ji pak anděl Hospodinův u studnice vody na poušti, u studnice té, kteráž jest při cestě Sur.
Ali andjeo Gospodnji nadje je kod studenca u pustinji, kod studenca na putu u Sur.
A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
I Bog beše s detetom, te odraste, i živeše u pustinji i posta strelac.
Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
A živeše u pustinji Faranu. I mati ga oženi iz zemlje misirske.
Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
A posle izadjoše Mojsije i Aron pred Faraona, i rekoše mu: Ovako veli Gospod Bog Izrailjev: Pusti narod moj da mi praznuju praznik u pustinji.
Nebo lépe bylo nám sloužiti Egyptským, než zemříti na poušti.
Jer bi nam bolje bilo služiti Misircima nego izginuti u pustinji.
I reptalo všecko shromáždění synů Izraelských proti Mojžíšovi a proti Aronovi na poušti.
I stade vikati sav zbor sinova Izrailjevih na Mojsija i na Arona u pustinji,
Stalo se pak, když mluvil Aron ke všemu shromáždění synů Izraelských, že se obrátili tváří k poušti, a aj, sláva Hospodinova ukázala se v oblaku.
I kad reče Aron svemu zboru sinova Izrailjevih, pogledaše u pustinju, i gle, slava Gospodnja pokaza se u oblaku.
Řekl také Mojžíš: Toť jest, což přikázal Hospodin: Naplň gomer tou mannou, aby chována byla na budoucí věky vaše, aby viděli pokrm, kterýž jsem vám dával jísti na poušti, když jsem vás vyvedl z země Egyptské.
I reče Mojsije: Ovo je zapovedio Gospod: napuni gomor toga, neka se čuva od kolena do kolena vašeg, da vide hleb, kojim sam vas hranio u pustinji kad vas izvedoh iz zemlje misirske.
Potom pak hnuvše se z Obot, položili se při pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce.
I iz Ovota otišavši stadoše u logor na brdima avarimskim u pustinji koja je prema moavskoj s istoka.
Otec náš umřel na poušti, kterýž však nebyl z spolku těch, kteříž se zrotili proti Hospodinu v rotě Chóre; nebo pro hřích svůj umřel, synů žádných nemaje.
Otac naš umre u pustinji, ali ne beše u društvu s onima koji se pobuniše na Gospoda u buni Korejevoj, nego umre od greha svog, a ne ostavi sinove.
Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.
Ovo su reči koje govori Mojsije svemu Izrailju s onu stranu Jordana, u pustinji, u polju prema Crvenom moru, izmedju Farana i Tofola i Lovona i Asirota i Dizava,
Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.
Vosor u pustinji, na ravnici u zemlji plemena Ruvimovog, i Ramot u Galadu u plemenu Gadovom, Golan u vasanskoj u plemenu Manasijinom.
Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských.
Jer mi zgrešiste medju sinovima Izrailjevim na vodi od svadje u Kadisu u pustinji Sinu, što me ne proslaviste medju sinovima Izrailjevim.
Před Jordánem pak proti Jerichu k východu oddělili Bozor, kteréž leží na poušti v rovině pokolení Rubenova, a Rámot v Galád z pokolení Gádova, a Golan v Bázan z pokolení Manassesova.
A preko Jordana od Jerihona na istok odrediše Vosor u pustinji, u ravni, od plemena Ruvimovog, i Ramot u Galadu od plemena Gadovog, i Golan u Vasanu od plemena Manasijinog.
I utíkali před muži Izraelskými cestou ku poušti, a bojovníci postihali je, a kteří z měst vyšli, mordovali je mezi sebou.
I pobegoše ispred sinova Izrailjevih k pustinji; ali ih vojska gonjaše, i koji iz gradova izlažahu, biše ih medju sobom.
Protož uslyšav David na poušti, že by Nábal střihl ovce své,
I David ču u pustinji da Naval striže ovce.
Opět přišli Zifejští k Saulovi do Gabaa, řkouce: Nevíš-liž, že se David kryje na pahrbku Hachila proti poušti?
Opet dodjoše Zifeji k Saulu u Gavaju govoreći: Ne krije li se David na brdu Eheli prema Gesimonu?
Protož povstal Saul a táhl na poušť Zif, a s ním tři tisíce mužů vybraných z Izraele, aby hledal Davida na poušti Zif.
A Saul se podiže i sidje u pustinju zifsku, i s njim tri hiljade ljudi izabranih iz Izrailja, da traži Davida u pustinji zifskoj.
Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
Gle, kao divlji magarci u pustinji izlaze na posao svoj ustajući rano na plen; pustinja je hrana njima i deci njihovoj.;
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Koliko Ga puta rasrdiše u pustinji, i uvrediše u zemlji gde se ne živi!
Tehdáž poskočí kulhavý jako jelen, a jazyk němého prozpěvovati bude; nebo se vyprýští vody na poušti, a potokové na pustinách.
Tada će hromi skakati kao jelen, i jezik nemog pevaće, jer će u pustinji provreti vode i potoci u zemlji sasušenoj.
I slaviti mne bude zvěř polní, drakové i sovy, že jsem vyvedl na poušti vody a řeky na pustinách, abych dal nápoj lidu svému, vyvolenému svému.
Slaviće me zveri poljske, zmajevi i sove, što sam izveo u pustinju vode, reke u zemlji suvoj, da napojim narod svoj, izabranika svog.
V ten čas řečeno bude lidu tomuto i Jeruzalému: Vítr tuhý z míst vysokých na poušti jde upřímo na lid můj, ne aby převíval, ani přečišťoval.
U to će se vreme kazati ovom narodu i Jerusalimu: Vetar vruć s visokih mesta u pustinji duva ka kćeri naroda mog, ne da proveje ni pročisti.
Rychlejší jsou ti, kteříž nás stihají, než orlice nebeské; po horách stihají nás, na poušti zálohy nám zdělali.
Koji nas goniše, behu lakši od orlova nebeskih, po gorama nas goniše, u pustinji nam zasedaše.
A však i já také přisáhl jsem jim na té poušti, že jich neuvedu do země, kterouž jsem byl dal, tekoucí mlékem a strdí, jenž jest okrasa všech jiných zemí,
I ja im još podigoh ruku svoju u pustinji da ih neću odvesti u zemlju koju im dadoh, gde teče mleko i med, koja je dika svim zemljama;
A řekl jsem synům jejich na též poušti: V ustanoveních otců svých nechoďte, a soudů jejich neostříhejte, a ukydanými bohy jejich se nepoškvrňujte.
Nego rekoh sinovima njihovim u pustinji: Ne idite po uredbama otaca svojih i ne držite njihove zakone, i ne skvrnite se gadnim bogovima njihovim.
Tak jako jsem se soudil s otci vašimi na poušti země Egyptské, tak se budu souditi s vámi, praví Panovník Hospodin.
Kako sam se sudio s ocima vašim u pustinji zemlje misirske, tako ću se suditi s vama, govori Gospod Gospod.
A učině s nimi smlouvu pokoje, způsobím, že přestane zvěř zlá na zemi; i budou bydleti na poušti bezpečně, a spáti i po lesích.
I učiniću s njima zavet mirni, istrebiću zle zveri iz zemlje, i oni će živeti u pustinji bez straha i spavaće u šumama.
Nebojtež se zvířátka polí mých; neboť se zotaví pastviska na poušti, a stromoví přinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou.
Ne bojte se, zveri poljske; jer će se zeleneti pasišta u pustinji i drveta će nositi rod svoj, smokva će i loza vinova davati silu svoju.
A vás já jsem vyvedl z země Egyptské, a vyvedl jsem vás po poušti čtyřidceti let, abyste dědičně vládli zemí Amorejského.
I ja vas izvedoh iz zemlje misirske, i vodih vas po pustinji četrdeset godina da biste nasledili zemlju amorejsku.
Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Jer je to onaj za koga je govorio prorok Isaija gde kaže: Glas onog što viče u pustinji: Pripravite put Gospodu, i poravnite staze Njegove.
I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
I rekoše Mu učenici Njegovi: Otkuda nam u pustinji toliki hleb da se nasiti toliki narod?
Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Glas je onog što viče u pustinji: Pripravite put Gospodnji, poravnite staze Njegove.
I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
I bi onde u pustinji dana četrdeset, i kuša Ga sotona, i bi sa zverinjem, i andjeli služahu Mu.
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
A dete rastijaše i jačaše duhom, i beše u pustinji dotle dok se ne pokaza Izrailju.
Za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně nad Janem synem Zachariášovým na poušti.
Za poglavara svešteničkih Ane i Kajafe, reče Bog Jovanu sinu Zarijinom u pustinji,
Jakož psáno jest v knihách proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Kao što je napisano u knjizi reči proroka Isaije koji govori: Glas onog što viče u pustinji: Pripravite put Gospodnji; poravnite staze Njegove;
Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Reče: Ja sam glas onog što viče u pustinji: Poravnite put Gospodnji; kao što kaza Isaija prorok.
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Očevi vaši jedoše manu u pustinji, i pomreše.
A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
I kad se navrši četrdeset godina, javi mu se u pustinji gore sinajske andjeo Gospodnji u plamenu ognjenom u kupini.
Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Ovo je onaj što beše u crkvi u pustinji s andjelom, koji mu govori na gori sinajskoj, i s ocima našim; koji primi reči žive da ih nama da;
I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
A Bog se okrenu od njih, i predade ih da služe vojnicima nebeskim, kao što je pisano u knjizi proroka: Eda zaklanja i žrtve prinesoste mi na četrdeset godina u pustinji, dome Izrailjev?
A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
I do četrdeset godina prehrani ih u pustinji.
Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
Nije li na one koji sagrešiše, koji ostaviše kosti u pustinji?
0.35465407371521s

Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!

Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?