Jistěže ne, ale existuje něco jako společnost, pravidla!
Ne, ali ipak postoje društvene norme, zakoni, pravila.
Připadá vám Castleman jako společnost, která by nechala naživu svědka?
Castleman se ponaša kao tvrtka... Ostavili su svjedoka živog?
Hned na začátek, vás chci ujistit, že my jako společnost, jsme na 110% ochotni nabídnou vám maximální možnou spolupráci.
Uvjeravam vas da smo spremni pružiti vam potpunu suradnju. Hvala vam, g.
Ale za tímto smutkem se skrývá velká hrdost na to, co jsme jako společnost dokázali a velkým optimismem...
Ali iza moje tuge postoji veliki ponos za koji smo zaslužni kao zajednica. I veliki optimizam...
Musím říct, že jídlo je stejně báječné jako společnost.
Moram reæi da je hrana bila skoro dobra kao i društvo.
Jde prostě o to, abychom, jako společnost, zaujali správný postoj tím, že budeme kriminalitu brát jako následek nezdravé společnosti a zaměřili se na prevenci, než na odsuzování důsledků.
Jedino ako mi, kao društvo uspijemo zauzeti zajednički stav da nasilje treba tretirati kao problematiku javnog zdravstva i preventivne medicine radije nego kao moralno "zlo"...
My jako společnost určujeme soubor pravidel, ve kterém prohlašuje, že respektujeme práva druhých.
Mi smo kao društvo koje je postavilo par pravila koji poštuju prava drugih ljudi.
Ale jako společnost při obědě bych měla radši tebe.
Ali kao društvo za ruèak, ti si mi svakako draži.
Jako společnost na cestu máš mě.
Sada si sa menom na putu.
My jako společnost nemůže vydržet ani pět minut bez koukání na...
Mi kao društvo ne možemo ni pet minuta a da ne pogledamo...
Zesilovač Twin Reverb a plyšoví medvídci jako společnost.
Radio i plišani meda mu prave društvo.
Mám totiž oči a uši všude, po celém městě na mnoha místech, úplně jako společnost samotná.
Tako što svuda imam oèi i uši. Širom grada, na mnogim mestima. Kao i Kompanija.
Myslím si, že jako společnost, klademe mnohem větší důraz na úspěch našich chlapců spíše než našich dívek.
Мислим да, као друштво, правимо већи притисак на наше дечаке да успеју него на наше девојчице.
Budu dnes argumentovat, že sociální média, která všichni známe a milujeme, milujeme nenávidět, nám vlastně pomáhají osvobodit se od některých z absurdních předpokladů, které jako společnost máme o obou pohlavích.
Данас ћу да тврдим да ће нам примене друштвених медија које познајемо и волимо, или волимо да мрзимо, заправо помоћи да се ослободимо неких апсурдних претпоставки које, као друштво, имамо о полу.
Já ovšem věřím, že to je velký problém, problém s potenciálně nebezpečnými důsledky pro nás jako společnost, jako kulturu a jako jednotlivce.
Ali ja verujem da je to veliki problem, problem koji nosi potencijlalno opasne posledice po nas kao društvo, po našu kulturu i nas kao pojedince.
A pokud jakékoli dítě bude ochromeno tímto virem, máme drsnou upomínku toho, že jako společnost selháváme v poskytování těch nejzákladnějších služeb.
Докле год је неко дете негде паралисано овим вирусом, то је прави подсетник да нисмо успели, као друштво, да допремо до деце основним услугама.
My jako společnost jsme bagatelizovali to, co je vlastně rozhodující dekádou dospělosti.
Kao kultura, mi smo trivijalizovali ono što je zapravo presudna decenija odraslog doba.
Zadruhé, a to je pro architekturu fascinující paradox, že jako společnost jsme nikdy nepotřebovali víc projektování než teď, a stejně se architekti stávají doslova nezaměstnaní.
A druga je da, a to je fascinantni paradoks arhitekture, društvu nikada nije više bila potrebna projektantska misao, a arhitektura je doslovno postajala nezaposlena.
Jako společnost máme tendenci se na to dívat se slovy: "No a co?"
Mi kao društvo imamo običaj da se osvrnemo na to i kažemo: "Pa šta?"
Jak jsme si tedy zvykli nahlížet na řešení těchto společenských problémů, těch mnoha záležitostí, kterým jako společnost čelíme?
A šta smo videli kao rešenja ovih društvenih problema, tog mnoštva problema sa kojima se suočavamo u društvu?
Myslím, že jsme se na příliš dlouho nechali unést mylným dojmem, že se lidský charakter nedá změnit, za což jako společnost zbytečně platíme.
Predugo smo, smatram, dozvolili sebi da budemo ubeđeni u lažnu ideju da se ljudska priroda ne može promeniti, i kao društvo, to nas skupo košta.
Ale jestli to bude trvat 15 let nebo 150 let nezáleží jen na vědě, ale také na tom, co se my jako společnost s tím rozhodneme udělat.
Ali da li će se to desiti za 15 ili 150 godina, zavisi ne samo od nauke, već i od onoga što mi kao društvo odlučimo da uradimo sa njom.
Za ta léta jsme se v tom jako vězeňský systém, národ a jako společnost stali velice dobrými. Ale neměli byste z toho mít radost.
Tokom godina, kao zatvorski sistem, kao nacija i kao društvo postali smo dobri u tome, ali to ne treba da vas raduje.
Takže, pokud chceme lepší budovy pro umírající, pak o tom musíme mluvit, ale protože je téma smrti nám nepříjemné, nemluvíme o tom, a neřešíme jak my, jako společnost, přistupujeme ke smrti.
Ako želimo bolje zgrade u kojima se umire, onda moramo da pričamo o tome, ali pošto nam je tema smrti neprijatna, ne pričamo o tome i ne preispitujemo to kako mi kao društvo pristupamo smrti.
Ale jako společnost jsme to již v minulosti udělali.
ali činili smo to u prošlosti, kao društvo.
Je s námi něco špatně, nejen s jednotlivci, ale s celou skupinou, ve které jsme si jako společnost vytvořili život, který na spoustu z nás působí jako ta izolovaná klec spíš než jako Krysí park.
Nešto se poremetilo kod nas, ne samo kao pojedinaca već kao grupe. Stvorili smo društvo gde, za mnoge od nas, život izgleda mnogo više kao izolovani kavez, a mnogo manje kao "Park za pacove".
Musí to být o celoživotní místní účasti, veřejném zapojení, které jako společnost podpoříme.
Mora se ticati doživotne građanske uključenosti i angažmana javnosti koji svi mi podržavamo kao društva.
A to je přesně to, proč jako společnost musíme nabídnout lepší alternativy.
Али, управо је то разлог због ког ми као друштво морамо да понудимо боље алтернативе.
Ake chtěl bych podotknout, že jako společnost to potřebujeme.
Ali želim da naglasim da bi, kao članovi društva, trebalo da imamo.
My jako společnost jíme dvakrát více masa než jsme jedli v 50. letech.
Mi kao društvo jedemo dva puta više mesa nego u '50. godinama.
1.1268589496613s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Ali imam Mistik da ti pravi društvo. 