Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů.
I ja æu nastavati u domu Gospodnjem za dugo.
Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova.
Tada se poče prizivati ime Gospodnje.
A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské.
I kad se navrši četiri stotine i trideset godina, u isti dan izadjoše sve vojske Gospodnje iz zemlje misirske.
Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země Egyptské; tať tedy noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů Izraelských po národech jejich.
Ta se noć svetkuje Gospodu, u koju ih izvede iz Misira; to je noć Gospodnja, koju treba da svetkuju sinovi Izrailjevi od koljena na koljeno.
Stalo se pak, když mluvil Aron ke všemu shromáždění synů Izraelských, že se obrátili tváří k poušti, a aj, sláva Hospodinova ukázala se v oblaku.
I kad reče Aron svemu zboru sinova Izrailjevih, pogledaše u pustinju, i gle, slava Gospodnja pokaza se u oblaku.
A nemohl Mojžíš vjíti do stánku úmluvy; nebo byl nad ním oblak, a sláva Hospodinova naplnila příbytek.
I ne mogaše Mojsije ući u šator od sastanka, jer beše na njemu oblak, i slave Gospodnje beše pun šator.
Protož u dveří stánku úmluvy zůstanete ve dne i v noci za sedm dní, a ostříhati budete nařízení Hospodinova, abyste nezemřeli; nebo tak mi jest přikázáno.
Zato na vratima šatora od sastanka ostanite danju i noću za sedam dana, i izvršite šta je Gospod zapovedio da izvršite, da ne pomrete, jer mi je tako zapovedjeno.
Ti jsou sečteni z čeledí synů Merari, kteréž sčetl Mojžíš s Aronem podlé rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše.
To su izbrojani iz porodica sinova Merarijevih, koje izbroja Mojsije i Aron kao što zapovedi Gospod preko Mojsija.
Tedy odšel Mojžíš s Aronem od tváři shromáždění ke dveřím stánku úmluvy, a padli na tváři své; i ukázala se sláva Hospodinova nad nimi.
I dodje Mojsije i Aron ispred zbora na vrata šatora od sastanka, i padoše ničice; i pokaza im se slava Gospodnja.
Z té tedy polovice synů Izraelských vzal Mojžíš po jednom zajatém z padesáti, tak z lidí jako z hovad, a dal to Levítům, držícím stráž příbytku Hospodinova, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Od te polovine, koja dopade sinovima Izrailjevim, uze Mojsije po jedno od pedeset, i od ljudi i od stoke, i dade Levitima koji rade šta treba za šator Gospodnji, kao što mu Gospod zapovedi,
Stalo se pak po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, že mluvil Hospodin k Jozue, synu Nun, služebníku Mojžíšovu, řka:
A po smrti Mojsija, sluge Gospodnjeg, reče Gospod Isusu sinu Navinom, sluzi Mojsijevom, govoreći:
Dali tedy synové Izraelští Levítům z dědictví svého, vedlé rozkázaní Hospodinova, města tato i podměstí jejich.
I dadoše sinovi Izrailjevi Levitima od nasledstva svog po zapovesti Gospodnjoj ove gradove i podgradja njihova:
Ne tak, mé dcerky, nebo mé trápení větší jest nežli vaše, proto že ruka Hospodinova jest proti mně.
Nemojte, kćeri moje; jer su moji jadi veći od vaših, jer se ruka Gospodnja podigla na me.
I poznali, že truhla Hospodinova přišla do vojska.
I razumeše da je došao kovčeg Gospodnji u logor njihov.
A tak sníženi jsou Filistinští, a netáhli více na pomezí Izraelské; a byla ruka Hospodinova proti Filistinským po všecky dny Samuelovy.
Tako biše pokoreni Filisteji, i više ne dolaziše na medju Izrailjevu. I ruka Gospodnja beše protiv Filisteja svega veka Samuilovog.
Živť jest Hospodin, že jste hodni smrti, proto že neostříháte pána svého, pomazaného Hospodinova.
Tako da je živ Gospod, zaslužili ste smrt što niste čuvali gospodara svog, pomazanika Gospodnjeg.
I řekl jemu David: Krev tvá budiž na hlavu tvou, neboť jsou ústa tvá svědčila na tebe, řkouce: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova.
I reče mu David: Krv tvoja na tvoju glavu; jer tvoja usta svedočiše na te govoreći: Ja sam ubio pomazanika Gospodnjeg.
Tak že nemohli kněží ostáti a sloužiti pro ten oblak; nebo sláva Hospodinova naplnila dům Hospodinův.
Te ne mogahu sveštenici stajati da služe od oblaka; jer se slave Gospodnje napuni dom Gospodnji.
A připravil jsem tu místo truhle, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s otci našimi, když je vyvedl z země Egyptské.
I odredih ovde mesto kovčegu u kome je zavet Gospodnji što je učinio s ocima našim kad ih je izveo iz zemlje misirske.
Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
I dodje reč Gospodnja Iliji Tesvićaninu govoreći:
Tedy řekl Jozafat: Což není zde již žádného proroka Hospodinova, abychom se ho zeptali?
A Josafat reče: Ima li tu još koji prorok Gospodnji da ga pitamo?
A když on hral, byla nad ním ruka Hospodinova.
I kad gudač gudjaše, dodje ruka Gospodnja nada nj;
Řekl pak Ezechiáš Izaiášovi: Jaké bude znamení toho, že mne uzdraví Hospodin, a že půjdu třetího dne do domu Hospodinova?
A Jezekija reče Isaiji: Šta će biti znak da će me Gospod isceliti i da ću do tri dana otići u dom Gospodnji?
Synové Jechielovi, Zetam a Joel bratr jeho, byli nad poklady domu Hospodinova.
Sinovi Jehilovi: Zetam i Joilo brat mu behu nad blagom doma Gospodnjeg;
Tak že nemohli kněží vjíti do domu Hospodinova, proto že naplnila sláva Hospodinova dům Hospodinův.
Te ne mogahu sveštenici ući u dom Gospodnji, jer se slave Gospodnje napuni dom Gospodnji.
I uposlechli rozkazu Hospodinova, a navrátili se, aby netáhli proti Jeroboámovi.
I oni poslušaše reč Gospodnju i vratiše se i ne idoše na Jerovoama.
A ačkoli Achas vzal z domu Hospodinova a domu královského, i od knížat, a dal králi Assyrskému, však nedal jemu pomoci.
Jer Ahaz uze deo iz doma Gospodnjeg i iz doma carskog i od knezova, i dade caru asirskom, ali mu ne pomože.
Začali pak prvního dne měsíce prvního posvěcovati, a dne osmého téhož měsíce vešli do síně Hospodinovy, a posvěcovali domu Hospodinova za osm dní, a dne šestnáctého měsíce prvního dokonali.
A počeše osvećivati prvog dana prvog meseca; a osmog dana tog meseca udjoše u trem Gospodnji, i osvećivaše dom Gospodnji osam dana, i šesnaestog dana prvog meseca svršiše.
A tak vykonána byla služba domu Hospodinova.
Tako bi povraćena služba u domu Gospodnjem.
V Judstvu tolikéž byla ruka Boží, tak že jim dal srdce jedno k vykonání rozkazu králova a knížat, podlé slova Hospodinova.
I nad Judu dodje ruka Gospodnja, te im dade jedno srce da učine šta beše zapovedio car i knezovi po reči Gospodnjoj.
Také, že chceme přinášeti prvotiny země své, i prvotiny všelikého ovoce každého stromu, rok po roku do domu Hospodinova.
I da donosimo prvine od zemlje svoje i prvine od svakog roda od svakog drveta od godine do godine u dom Gospodnji;
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Početak je mudrosti strah Gospodnji; ludi preziru mudrost i nastavu.
Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?
Ko je upravljao Duhom Gospodnjim? Ili Mu bio savetnik i naučio Ga?
Shromažďoval se pak všecken lid k Jeremiášovi do domu Hospodinova.
I skupi se sav narod na Jeremiju u dom Gospodnji.
Po dvou letech já navrátím zase na místo toto všecka nádobí domu Hospodinova, kteráž pobral Nabuchodonozor král Babylonský z místa tohoto, a zavezl je do Babylona.
Do dve godine ja ću vratiti na ovo mesto sve sudove doma Gospodnjeg, koje uze Navuhodonosor car vavilonski odavde i odnese u Vavilon.
Když pak vyslyšel Micheáš syn Gemariášův, syna Safanova, všecka slova Hospodinova z té knihy,
A kad ču Mihej, sin Gemarije, sina Safanovog, sve reči Gospodnje iz knjige,
I neuposlechl Jochanan syn Kareachův, i všecka knížata vojsk, též i všecken lid hlasu Hospodinova, aby zůstal v zemi Judské.
I tako Joanan, sin Karijin i sve vojvode i sav narod ne poslušaše glas Gospodnji da ostanu u zemlji Judinoj.
I byla tam nade mnou ruka Hospodinova, kterýžto řekl mi: Vstaň, jdi do tohoto údolí, a tam mluviti budu s tebou.
I dodje onde nada me ruka Gospodnja, i reče mi: Ustani, izidji u polje, i onde ću govoriti s tobom.
Nebo když se byla zdvihla sláva Hospodinova s cherubínů k prahu domu, tedy naplněn byl dům tím hustým oblakem, a síň naplněna byla bleskem slávy Hospodinovy.
I slava Gospodnja podiže se s heruvima na prag od doma, i napuni se dom oblaka, a trem se napuni svetlosti slave Gospodnje.
I odešla sláva Hospodinova od prahu domu, a stála nad cherubíny,
I slava Gospodnja otide iznad praga od doma, i stade nad heruvime.
I odešla sláva Hospodinova z prostředku města, a stála na hoře, kteráž jest na východ městu.
I podiže se slava Gospodnja isred grada, i stade na gori koja je s istoka gradu.
Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne u prostřed údolí, kteréž bylo plné kostí.
Ruka Gospodnja dodje nada me, i Gospod me izvede u duhu, i postavi me usred polja, koje beše puno kosti.
1.7160260677338s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
I ja æu nastavati u domu Gospodnjem za dugo. 