A ačkoli jsou jeho dovednosti ovládání vzduchu skvělé musí se ještě hodně učit, než bude připraven kohokoli zachránit.
Iako su njegove sposobnosti kontroliranja zraka odliène, mora još puno uèiti da bi mogao spasiti bilo koga.
Ačkoli hořkostí naplnili jej, a stříleli na něj, a v tajné nenávisti měli ho střelci:
Ako ga i ucveliše ljuto i streljaše na nj, i biše mu neprijatelji strelci,
Na knížata pak synů Izraelských nevztáhl ruky své, ačkoli viděli Boha, a potom jedli i pili.
I ne pruži ruke svoje na izabrane izmedju sinova Izrailjevih, nego videše Boga, pa jedoše i piše.
(Ačkoli nechtěl Hospodin Bůh tvůj slyšeti Baláma, ale obrátil Hospodin Bůh tvůj tobě zlořečení v požehnání, nebo miloval tebe Hospodin Bůh tvůj.)
Premda ne hte Gospod Bog tvoj slušati Valama, nego ti Gospod Bog tvoj obrati prokletstvo u blagoslov, jer te milova Gospod Bog tvoj.
A ačkoli nevyhladím do konce muže od oltáře svého, abych trápil oči tvé a bolestí ssužoval duši tvou, všecko však množství domu tvého zemrou v věku vyspělém.
A koga od tvojih ne istrebim ispred oltara svog, onaj će ostati da ti čile oči i da ti se cveli duša; i sav podmladak doma tvog umiraće u najboljim godinama.
A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl.
Tako David praćom i kamenom nadjača Filistejina, i udari Filistejina i ubi ga; a nemaše David mača u ruci.
A ačkoli hledal ho Saul po všecky ty dny, však nevydal ho Bůh v ruku jeho.
A Saul ga tražaše jednako, ali ga Gospod ne dade u njegove ruke.
Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobře jsi učinil, žes to myslil v srdci svém:
Ali Gospod reče Davidu, ocu mom: Što si naumio sazidati dom imenu mom, dobro si učinio što si to naumio;
I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníků pána mého, ačkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce?
Kako ćeš dakle odbiti i jednog vojvodu izmedju najmanjih slugu gospodara mog? Ali se ti uzdaš u Misir za kola i konjike.
Ačkoli mluvíval Hospodin skrze služebníky své proroky, řka:
A Gospod govoraše preko sluga svojih proroka govoreći:
A ačkoli Achas vzal z domu Hospodinova a domu královského, i od knížat, a dal králi Assyrskému, však nedal jemu pomoci.
Jer Ahaz uze deo iz doma Gospodnjeg i iz doma carskog i od knezova, i dade caru asirskom, ali mu ne pomože.
Ačkoli dobrořečil lid všechněm mužům těm, kteříž se sami dobrovolně podali k bydlení v Jeruzalémě.
I blagoslovi narod sve ljude koji sami od svoje volje pristaše da sede u Jerusalimu.
Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
Čovek bezuman postaje razuman, premda se čovek radja kao divlje magare.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
Udovice si otpuštao prazne, i mišice sirotama potirao si.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
To će Bog pustiti na nj, i neće ga žaliti; on će jednako bežati od ruke Njegove.
Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
Kad je Svemogući rasipao careve na ovoj zemlji, ona se blistaše kao sneg na Selmonu.
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Tada zapovedi oblacima odozgo, i otvori vrata nebeska,
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
I ne hte šator Josifov, i koleno Jefremovo ne izabra.
Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Postadoh kao meh u dimu, ali Tvojih naredaba ne zaboravih.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
Bolji je siromah koji hodi u bezazlenosti svojoj nego ko ide krivim putevima ako je i bogat.
Věk pomíjí, a jiný věk nastává, ačkoli země na věky trvá.
Naraštaj jedan odlazi i drugi dolazi, a zemlja stoji uvek.
I nalezen jest v něm muž chudý moudrý, kterýž vysvobodil to město moudrostí svou, ačkoli žádný nevzpomenul na muže toho chudého.
A nadje se u njemu siromah čovek mudar, koji izbavi grad mudrošću svojom, a niko se ne sećaše tog siromaha čoveka.
Protož rci: Takto praví Panovník Hospodin: Ačkoli daleko zahnal jsem je mezi národy, a ačkoli rozptýlil jsem je do zemí, však budu jim svatyní i za ten malý čas v zemích těch, do kterýchž přijdou.
Zato reci: Ovako veli Gospod Gospod: Ako ih i odagnah daleko medju narode, ako ih i rasejah po zemljama, opet ću im biti svetinja za malo u zemljama u koje otidoše.
I budou shromážděni synové Judští a synové Izraelští spolu, a ustanovíce nad sebou hlavu jednu, vyjdou z této země, ačkoli veliký bude den Jezreel.
I sabraće se sinovi Judini i sinovi Izrailjevi u jedno, i postaviće sebi jednog poglavara i otići će iz zemlje, jer će biti velik dan jezraelski.
A ačkoli pýcha Izraelova svědčí vůči proti němu, však se nenavracují k Hospodinu Bohu svému, aniž ho hledají s tím se vším.
I ponositost Izrailjeva svedoči mu u oči, ali se ne vraćaju ka Gospodu Bogu svom niti Ga traže uza sve to.
Ačkoli vy ho poškvrňujete, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání jest, a což kladeno bývá na něj, že jest chaterný pokrm.
A vi Ga skvrnite govoreći: Sto je Gospodnji nečist, i šta se postavlja na nj, jelo je za preziranje.
A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
A kamoli Bog neće odbraniti izbranih svojih koji Ga mole dan i noć?
Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
On je Onaj što će doći za mnom, koji beše preda mnom; kome ja nisam dostojan odrešiti remen na obući Njegovoj.
Vstoupil pak Šimon Petr a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, jichž bylo sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, však neztrhala se sít.
A Simon Petar udje i izvuče mrežu na zemlju punu velikih riba sto i pedeset i tri; i od tolikog mnoštva ne prodre se mreža.
Nebo ačkoli do sebe nic bezbožného nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.
Jer ne znam ništa na sebi; no zato nisam opravdan, ali Onaj koji mene sudi Gospod je.
Protož neoblevujeme, ale ačkoli zevnitřní člověk náš ruší se, však ten vnitřní obnovuje se den ode dne.
Zato nam se ne dosadjuje; no ako se naš spoljašnji čovek i raspada, ali se unutrašnji obnavlja svaki dan.
Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dávno odpočinul Bůh, hned po vykonání skutků od ustanovení světa.
Jer mi koji verovasmo ulazimo u pokoj, kao što reče: Zato se zakleh u gnevu svom da neće ući u pokoj moj, ako su dela i bila gotova od postanja sveta.
1.376363992691s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Iako su njegove sposobnosti kontroliranja zraka odliène, mora još puno uèiti da bi mogao spasiti bilo koga. 